Izraelská armáda zveřejnila nové údaje o počtu potvrzených rukojmích, kteří byli uneseni palestinským hnutím Hamás do Pásma Gazy dne 7. října. Podle informací deníku Times of Israel jde nejméně o 242 osob.
Mnoho lidí je ale stále po útoku Hamásu na Izrael z 7. října, který si vyžádal na 1400 obětí, pohřešováno. V důsledku odvetného izraelského bombardování Pásma Gazy, kde Hamás vládne, podle tvrzení Hamásu zemřelo téměř 9000 lidí.
Dnes mluvčí izraelské armády Daniel Hagari sdělil, že armáda zatím informovala rodiny 242 lidí o únosech jejich příbuzných. Objevily se také informace, že někteří z unesených jsou v držení radikálně islamistické skupiny Palestinský islámský džihád. Mezi unesenými je 32 dětí.
Hagari dále uvedl, že počet 242 nezahrnuje osoby, které Hamás od 7. října propustil díky zprostředkování Kataru a Egypta. Mezi propuštěnými byly dvě Američanky, Judith Raananová s dcerou Natalií, propuštěné 20. října, a dvě starší Izraelky, 79letá Nurit Cooperová a 85letá Jocheved Lifšicová.
Více než polovina unesených jsou cizinci nebo osoby s dvojím občanstvím včetně izraelského. Podle údajů izraelské vlády má cizí pas až 25 různých zemí 138 unesených, nejvíce (54) zahrnuje občany Thajska, jejichž propuštěním se tento týden zabýval šéf thajské diplomacie v Kataru.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Česko zhruba před měsícem zasáhla velmi smutná zpráva, když ve věku 79 let zemřel legendární herec Jiří Štěpnička. Lidé se s ním následně mohli rozloučit v Národním divadle, kde dlouhá léta působil. Kde nově najdou místo Štěpničkova posledního odpočinku?
Pátý večer StarDance ovládl Vojtěch Dyk, který získal první desítku letošního ročníku a dál zůstává favoritem na celkové vítězství (1,95:1). Výrazně však v očích bookmakerů Fortuny posílila také Sara Sandeva. Přestože u poroty skončila předposlední, její kurz klesl z 3,40:1 na 2,40:1. V posledním kole se nevyřazovalo, takže v soutěži zůstává všech šest párů a do sobotního rozhodování promluví i hlasy diváků z předchozího týdne.
Právě začíná další listopadový víkend, který mnoho lidí využije k cestě na hory. Počasí tam má panovat více než příznivé, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zima je ale přece jen stále na čekané.
To už tady jednou bylo, že to pohledná Jitka Boho dala dohromady se známým hercem. A i když se říká, že se nemá dvakrát vstupovat do stejné řeky, tak tu máme nový zamilovaný pár v českém šoubyznyse.
Monika Bagárová nedávno zaskočila fanoušky otevřeným přiznáním, když odhalila, že se problémy způsobené lipedemém rozhodla řešit liposukcí. Od té chvíle se lidé chtěli dozvědět, zda je s výsledkem spokojená. Nyní se konečně dočkali upřímné odpovědi.
Helena Vondráčková se dlouhá léta přátelí s Jiřinou Bohdalovou, což nicméně neznamená, že jedna tu druhou vždy a za všech okolností chválí. Důkazem je vzpomínka slavné zpěvačky na jeden společný zahraniční výlet.
Déle než měsíc nás stále dělí od letošních Vánoc. Mnozí lidé se těší na kapra, bramborový salát či cukroví, ale také na to, jak s dalšími členy rodiny usednou k televizní obrazovce. Nova teď odhalila, jak bude vypadat její vánoční vysílání.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Aleš Háma se rozhodl uzavřít jednu velkou kapitolu moderátorské kariéry. Trvala dvacet let, ačkoliv to v podstatě bylo jen dvacet večerů. Televizní diváky každopádně v příštím roce čeká nová zkušenost.
Kam přijde, tam je Karel Šíp vyhledávaným společníkem. V uplynulých dnech se očekávalo, že moderátor Všechnopárty dorazí podpořit dlouholetou kamarádku Jiřinu Bohdalovou na její výstavu. Jméno slavného baviče sice zaznělo, ale ten nebyl k nalezení. Co se stalo?
Agáta Hanychová si udělala rodinu, jakou si udělala. Především její vztahy s otci dětí nejsou vždy ideální, minimálně v jednom případě jsou doslova komplikované. I z toho důvodu si influencerka musí vážit, že sourozenci mezi sebou nemají sebemenší problémy.
Všichni známe Vojtu Dyka jako herce a zpěváka. Momentálně ho poznáváme také jako tanečníka ve StarDance. Již za několik týdnů se však ukáže, že Dyk má nadání i pro jinou formu uměleckého vyjádření.