Jak Češi vnímají odchod spojenců z Afghánistánu? Jsou tu dva tábory

Přijetí afghánských spolupracovníků českých vojáků podle něj považuje za správné 57 procent lidí. Spojenečtí vojáci se z Afghánistánu stáhli po 20 letech na konci letošního srpna.

Kriticky se k odchodu z Afghánistánu staví zejména voliči Zelených a koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP09. Proti se vyslovilo také 55 procent podnikatelů. Naopak pozitivně stažení hodnotili v největší míře voliči KSČM a lidé ekonomicky neaktivní, zjistil Median

Z průzkumu dále vyplývá, že dvě třetiny Čechů se v souvislosti se současným vývojem v Afghánistánu obávají nárůstu teroristických útoků v Evropě. Čtvrtina lidí takovou obavu nesdílí.

Obavy z nárůstu terorismu vykazují především lidé nad 60 let, ekonomicky neaktivní a voliči hnutí SPD. Nejmenší obavy vykazují lidé ve věku od 18 do 29 let, podnikatelé a příznivci Zelených, uvádí rozhlas.

Poté co afghánské hlavní město padlo koncem srpna do rukou islamistického hnutí Taliban, zorganizovalo Česko tři lety, které do Prahy převezly téměř 200 lidí. Byli mezi nimi i místní spolupracovníci českých vojáků. Ti v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11.500, někteří z nich opakovaně.

S přijetím spolupracovníků českých vojáků souhlasí podle zjištění Medianu 57 procent Čechů. Naopak 33 procent ho odmítá a desetina dotázaných neměla na věc názor.

Největší podporu má přijetí spolupracovníků českých vojáků mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a voliči Zelených, koalice Spolu a koalice Pirátů s hnutím STAN. Nesouhlasí s ním naopak většina lidí se základním vzděláním a voliči Trikolory, SPD a KSČM.

Názory občanů sbírala agentura Median mezi 27. a 31. srpnem, a to kombinací telefonického, osobního a on-line dotazování. Na dotazy odpovědělo 1025 lidí.