Jazykoví učitelé nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný

Kritici úpravy se do 20. dubna mohou připojit k petici na podporu zachování povinného druhého cizího jazyka. Jeho výuka je podle nich pro žáky přínosem a její úroveň je nepřetěžuje. Pokud by byl další jazyk dobrovolný, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit. ČTK to dnes sdělila Olga Nádvorníková, předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica.

Výuka druhého cizího jazyka je nyní povinná od sedmé do deváté třídy. Expertní panel ministerstva školství v březnu navrhl, aby si ho žáci mohli volit dobrovolně. Podle vedoucího expertního panelu Jana Jiterského by ministerstvo mělo podporovat jeho výuku pro žáky, kteří o něj budou mít zájem. Úřad by chtěl například snížit požadavek na minimální počet žáků v tomto volitelném předmětu. Dominik Dvořák z expertního panelu dodal, že uvažovat by se dalo třeba i o využití on-line výuky pro žáky z různých škol.

Zástupci učitelů cizích jazyků ale podle Nádvorníkové již při přípravě návrhu na ministerstvu se změnou nesouhlasili. Vzhledem k tomu, že úřad podle nich argumenty ignoroval, poslali minulý týden ještě dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) a zorganizovali petici. Odmítavý postoj vyučujících podpořila rovněž Česko-německá obchodní a průmyslová komora a Francouzsko-česká obchodní komora, dodala Nádvorníková.

Podle vyučujících není pravda, že druhý cizí jazyk může některé žáky přetěžovat. Pokud by měli problém ho zvládat, mohou jejich rodiče tento předmět nahradit jinou výukou, míní jazykáři. I když na střední škole už druhý cizí jazyk povinný být nemusí, třeba jen jeho základní znalost podle pedagogů zvyšuje sebevědomí jedince, jeho ochotu k celoživotnímu vzdělávání a uplatnitelnost na trhu práce. Jeho výuku chápou učitelé zároveň jako prevenci před xenofobií a výchovu k toleranci.

V případě, že by byl druhý cizí jazyk volitelný, hrozilo by podle jazykářů nenaplnění úvazků vyučujících a odchod učitelů ze škol. Poukázali na to, že například na Slovensku se ve školním roce 2017/2018 nevyučoval další cizí jazyk na 16 procentech škol. Jeho povinnost se tam zrušila k 1. září 2015.

Podle zástupců pedagogů by zrušení povinného dalšího jazyka na základních školách mohlo prohloubit i nerovnosti ve vzdělávání, které v ČR podle odborníků už nyní působí potíže. "Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou. Ti zbylí o tuto možnost přijdou," soudí jazykáři.