Je nezbytné realizovat iniciativu Francie o koridorech z Mariupolu, řekl Zelenskyj

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer podle agentury TASS sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží během dnešního dne. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložil právě francouzský prezident Macron spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Do obleženého města na jihovýchodě Ukrajiny mezitím zamířily týmy Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC), Rusko i Ukrajina podle něj schválily evakuační plán pro tamní obyvatele. Humanitární pomoc s sebou však ICRC vézt nemůže, uvedla už dříve během dne agentura Reuters s odvoláním na mluvčího organizace. Britská BBC před tím informovala, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro těžce zkoušené přístavní město obléhané ruskými jednotkami uvázl v Záporoží.

Podle zástupce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka ruské jednotky od čtvrtka brání tomu, aby se do Mariupolu dostalo sebemenší množství humanitární pomoci. Město bylo podle jeho slov uzavřeno pro kohokoliv, kdo by se chtěl dostat dovnitř.

Ruské síly dnes povolily odjet z Berďansku 42 autobusům s obyvateli Mariupolu, kterým se povedlo uprchnout z tohoto strategického přístavu do Rusy okupovaného Berďansku po vlastní ose, napsala agentura AP. Konvoj s asi 2000 uprchlíky v doprovodu Červeného kříže podle ní odpoledne směřoval do Záporoží, které je pod kontrolou Ukrajiny.

Strategicky položený Mariupol na začátku tohoto měsíce obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí. Mariupolská městská rada dnes uvedla, že ruské akce na Ukrajině a v jejich vybombardovaném městě se rovnají genocidě.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.