Jednání s Rusy v Istanbulu nebude znamenat průlom v klíčových otázkách, řekl poradce ministra

Také ruská delegace by měla dorazit do Istanbulu dnes večer, řekl agentuře Interfax-Ukrajina člen ukrajinské delegace Arachamija, podle něho mají rozhovory začít v úterý kolem desáté dopoledne. Původní zprávy hovořily o možném startu rozhovorů už později dnešní den. Po sérii diskusí prostřednictvím videokonferencí mají vyjednavači v Istanbulu vést rozhovory tváří v tvář.

"Nemyslím si, že bude nějaký průlom v hlavních otázkách," řekl dnes poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle agentury Reuters. "Zatím o pokroku hovořit nemůžeme a nebudeme," poznamenal mluvčí Kremlu Peskov podle agentury TASS a dodal, že oznamování nějakých podrobností z rozhovorů by mohlo vyjednávání jedině uškodit. "Zatím ale bohužel nemůžeme ohlásit nějaký podstatný pokrok či průlom," konstatoval.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters později ve vysílání turecké televize uvedl, že nejambicióznějším cílem Ukrajiny na jednání bude tento týden dohodnutí příměří. "Na programu budou přinejmenším humanitární otázky, nejambicióznější program je dosažení dohody o příměří," citovala Kulebu agentura Reuters.

Peskov dal podle tisku najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá být ani případná výměna zajatců.

Předseda tureckého parlamentu Mustafa Sentop podle agentury Anadolu vyjádřil naději, že jednání v Turecku přispějí k "nastolení reálného příměří, a to co nejdříve". Nejde totiž jen o rusko-ukrajinský problém, ale o ohrožení míru všude ve světě a především v černomořské oblasti, pro Turecko významném regionu.

"Doufáme, že jednání povedou k dlouhodobému příměří a vytvoří podmínky pro mír," uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu podle agentury Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři uvedl, že Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země. Zelenskyj současně připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že "to by vedlo ke třetí světové válce". Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.

Zatímco Zelenskyj dává najevo připravenost setkat se co nejdříve svým protějškem Vladimirem Putin v zájmu ukončení války, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pode agentury TASS uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek. "Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti," zdůraznil Lavrov v dnešním rozhovoru se srbskými novináři.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy.

Zatímco se ukrajinští a ruští zástupci připravují ke schůzce, deník The Wall Street Journal dnes informoval, že u ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po návštěvě v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat.

Ukrajina, Litva a Polsko společně vyšetří ruské válečné zločiny

Polsko, Litva a Ukrajina spojily své síly s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust). Společně vyšetří údajné válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině. Státy se dohodly na spolupráci při výměně informací a důkazů, oznámil dnes Eurojust v prohlášení.

"Příslušné vnitrostátní orgány Litvy, Polska a Ukrajiny podepsaly 25. března dohodu o společné vyšetřovací jednotce, která umožní výměnu informací a usnadní vyšetřování válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a dalších stěžejních zločinů," uvedl Eurojust v prohlášení.

Účast na společném vyšetřování může být podle agentury časem rozšířena na další členské státy EU nebo třetí země.

Cílem této iniciativy je usnadnit shromažďování důkazů a výměnu informací. Eurojust bude týmu poskytovat právní, finanční a analytickou podporu a koordinovat spojení s dalšími mezinárodními vyšetřovateli. Vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině již oznámil Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem nemusí být jednoduchá

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.