Jourová: EU nemůže slíbit levné energie, lidé ale budou mít čím topit

Ostře kritizovala nejen ruskou invazi na Ukrajinu, ale také ruskou propagandu, která podle ní hrozným způsobem postavila pravdu na hlavu. V boji s propagandou představitelka unijní exekutivy přislíbila rázný postup, ale zároveň ujistila, že unie žádný cenzorní úřad či ministerstvo pravdy zřizovat nehodlá, neboť se nechce snížit na ruskou úroveň.

"Nesmíme slibovat nic, co nemůžeme splnit. Lhát lidem nebo lakovat věci na růžovo by byla osudová chyba. Můžeme ale zaručit, že bude dostatek energie na vytápění a dostatek jídla," řekla Jourová o rychle rostoucích cenách. "Nízké ceny energií však slíbit nemůžeme. Musíme se proto spolehnout na členské státy, že zmírní dopady na ty, kteří mají jen málo peněz, nebo nemají peníze žádné," uvedla. Dodala, že je zároveň potřeba požádat obyvatele, aby energií šetřili všude, kde je to možné.

"Je naprosto nehorázné, co Kreml dělá, a to nejen od začátku války, ale již roky. Státní média v Rusku již nejsou žádnými médii, ale Kreml je používá jako zbraně," řekla. Rusko podle ní pravdu staví děsivým způsobem na hlavu. "Připomíná mi to zloděje, který křičí chyťte zloděje," uvedla.

Boj s propagandou vidí Jourová v lepší komunikaci, aby bylo lidem například jasné, že rostoucí ceny energií a potravin nejsou následkem sankcí, ale pramení z ruské agrese. Chce také lépe chránit novináře pracující na Ukrajině, neboť Evropa potřebuje důkazy o válečných zločinech.

"A musíme opustit naivní postoj, že svoboda projevu musí být chráněna za každou cenu," řekla. Vysvětlila, že není možné smířit se s šířením ruské propagandy, proto evropské státy uvalily sankce na ty, kteří tiskovou činnost jen předstírají, ale ve skutečnosti jsou nástrojem Kremlu. "Proto jsme se dohodli s velkými digitálními hráči, že již nebudou jen nečinně přihlížet. Řekla jsem Facebooku, Googlu a dalším platformám, že se musí rozhodnout, zda se postaví na stranu (ruského prezidenta Vladimira) Putina, nebo na stranu těch, kteří musí utíkat, případně dokonce zemřít," řekla.

Podle Jourové je třeba, aby internetové společnosti kontrolovaly, co se na jejich sítích děje. "Doufám, že v polovině června podepíší nový unijní kodex o chování," řekla. Uvedla, že kodex je dobrovolný, ale regulační úřady budou kontrolovat, zda ho technologické společnosti dodržují. "Kodex chování ale nesmí být vynucován cenzorem," řekla. "Pokud dáme moc rozhodovat o pravdě a lži jedinému grémiu, tak selže, EU nebude zřizovat žádné ministerstvo pravdy. Nejsme jako Rusko," ujistila.

V rozhovoru Jourová mluvila také o tom, že Evropská unie nechce dělat ústupky ve sporech o hodnoty a právní řád s členskými státy výměnou například za podporu ukrajinských běženců. "Evropská komise je strážkyní smluv (o EU), proto je povinna zakročit, pokud má podezření na jejich porušování," řekla.

Komise chce zároveň pomoci zemím, na které nejvíce doléhá péče o uprchlíky. To se týká především Polska, ale také Slovenska či Česka. "Jsem zastáncem toho, aby měly tyto země k dispozici nové peníze, a tak se mohly lépe o uprchlíky postarat. Řecko během uprchlické krize v letech 2015 a 2016 také dostalo peníze," řekla.

O Německu, které podle kritiků ve zbrojní podpoře Ukrajiny postupuje jen váhavě, Jourová řekla, že Berlín po ruské invazi statečně překročil příslovečný Rubikon a do vojenské pomoci se zapojil. Naopak ji zklamal maďarský premiér Viktor Orbán, který dál prohlubuje příkopy mezi Budapeští a Bruselem. "Nejsme ve válce s Maďarskem, ale Orbán musí zkrátka přijmou to, že EU záleží na dodržování pravidel," řekla o sporech s Budapeští o dodržování zásad právního státu.