Jourová vidí v předsednictví Česka šanci na aktivity v centru unijního dění

Česko se podle ní bude muset v čele EU jasně vymezit vůči postojům Maďarska a Polska k právnímu státu, neboť je v Bruselu viděno jako země ovlivňovaná těmito svými visegrádskými partnery.

Česko za deset dní od Francie přebere vůdčí roli mezi členskými státy po 13 letech od svého prvního předsednictví. Podle Jourové čeští politici během této doby nenašli k unii přístup, který by zemi posunul mezi státy, které jsou skutečně "uvnitř" a snaží se aktivně ovlivňovat evropské dění.

"Teď se nám otevírá brána hlavního vchodu. Pokud se nám to teď povede, věřím tomu, že to bude mít dopad i na další léta, že nebudeme hledat, kde nechal tesař díru, ale že už zůstaneme vevnitř," řekla politička, která Prahu reprezentuje v Bruselu již osmým rokem. Česká vláda by podle ní pro tento účel měla dlouhodobě propojit domácí a evropskou agendu a ministři by měli mít "jasné noty" k tomu, co mají v Evropě ovlivňovat, stejně jako to dělají vlády řady dalších zemí. "To mají čeští ministři v této chvíli zahájení předsednictví, ale mělo by to tak být trvale," soudí Jourová.

Ruská invaze na Ukrajinu, která zcela změnila plánované priority českého předsednictví, dává podle ní zvláštní význam tomu, že v čele sedmadvacítky zemí stane právě stát z někdejší sféry sovětského vlivu. Stejně jako nejsou země z východu Evropy schopny plně pochopit vývoj v Libyi či v subsaharské Africe, není západ včetně nyní předsednické Francie schopen správně "dešifrovat zprávy z Moskvy".

"Pro Evropu je šance, že bude unii předsedat někdo, kdo má pochopení pro to, co se na Ukrajině děje. Někdo, kdo má pod kůží pocit, jaké to je, nechat se přepadnout ruským agresorem," zdůraznila důležitost české role Jourová. Česká vláda pokládá další pomoc Ukrajině a zachování jednoty vůči ruské hrozbě za klíčovou prioritu předsednictví. Podle Jourové bude muset v příštím půlroce zvládat navigovat rozhodnutí unijních zemí, která se budou týkat vývoje ukrajinské krize. Vedle poskytování dalších zbraní či financí to patrně budou i nové protiruské sankce, v pohledu na něž se po prvotní jednotě začaly členské země lišit.

Na opačných pólech v přístupu k Rusku stojí Polsko a Maďarsko: zatímco Varšava prosazuje co nejtvrdší sankce, Budapešť usiluje o jejich zmírnění. Unie přitom stále s oběma zeměmi vede dlouho před válkou zahájená řízení kvůli omezování nezávislosti justice a dalších institucí. Podle Jourové je možné, že unijní země budou za českého předsednictví hlasovat o zmrazení fondů Maďarsku podle nového pravidla spojujícího čerpání peněz s právním státem.

"Česko bude muset jít trošku s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem a s úrovní ochrany demokracie, s médii a tak dále a nebýt v tom ve vleku svých visegrádských partnerů," prohlásila Jourová. Brusel podle ní neprávem soudí, že Česko a Slovensko jsou pod vlivem dvou problematičtějších visegrádských zemí. Čeští politici to mají šanci dokázat tím, že budou prosazovat právě zmíněné principy, myslí si nejvýše postavená Češka v unijní exekutivě.

Vedle právního státu patří do portfolia Jourové také boj proti dezinformacím či ochrana médií. České předsednictví bude podle ní vyjednávat o shodě členských států na mediálním zákonu, jehož návrh předloží v září. Kromě toho chce Jourová pozvat do Česka šéfy globálních internetových platforem, aby jednali s ministry členských zemí o nedávno podepsaném kodexu boje proti dezinformacím.

"Česko může udělat to, že tuhle politiku zvedne, posune ji trochu víc na východ Evropy, tam, kde je to teď nejvíc potřeba, a udělá informační kampaň a samo se do toho zapojí," popsala jedno z dalších témat, v němž může české předsednictví ovlivnit evropskou budoucnost.