K návrhu Babiše na pětileté zmrazení platů politiků zaujme vláda zřejmě neutrální postoj

"Nárůst platů představitelů státní moci, který od roku 2022 přinese zákonnou úpravou daný automatický valorizační mechanismus, nelze považovat za přijatelný," stojí ve zdůvodnění Babišova návrhu. Soudců se jeho návrh netýká. Celkovou kumulovanou úsporu do roku 2026 odhadl Babiš na 727 milionů korun.

Za současné zákonné situace se platy ústavních činitelů zvýší od ledna zhruba o šest procent. Plat řadového poslance a senátora by tak vzrostl od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně.

Návrh stanoviska sice současné vládě navrhuje zaujmout neutrální postoj, na druhé straně ale uvádí, že jde o návrh nekoncepční, který neodpovídá účelu úpravy stanovení platů v platném zákoně. Tímto účelem má být především zajištění stability a kontinuity vývoje platové základní v návaznosti na vývoj mzdové hladiny v celé ekonomice a zabezpečení soudržného způsobu odměňování pro všechny ústavně vymezené základní pilíře státní moci.

Vláda také uvádí, že návrh prohlubuje dlouhodobý problém s různou výší platových základen politiků a soudců. Podle vlády není žádoucí tyto rozdíly prohlubovat. Návrh stanoviska poukazuje i na to, že neřeší, co se stane s platy v roce 2027, až by skončilo navrhované zmrazení. "V důsledku růstu průměrné mzdy by tak pravděpodobně došlo ke skokovému navýšení platové základny představitelů státní moci, a to zřejmě nesrovnatelně vyššímu, než k jakému dojde od roku 2022 podle stávající právní úpravy," stojí v návrhu stanoviska.

Vláda poukazuje i na to, že navržené datum účinnosti 1. ledna příštího roku je nerealistické. Pokud by ho Parlament schválil během roku, pak by beze změny účinnosti začal platit až od 1. července. V návrhu však chybí přechodné ustanovení, které by stanovilo, od kterého okamžiku se mají platy vyplácet podle nové úpravy.

Babišovým návrhem se bez ohledu na stanovisko vlády budou moci zabývat poslanci. Není jasné, kdy se k tomu dostanou.