Koalici Pirátů a Starostů (PirSTAN) volily v říjnových sněmovních volbách často mladé ženy, koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) zase mimo jiné mladí muži, hnutí ANO důchodci a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) neočkovaní. Vyplývá to z několika průzkumů společnosti PAQ Research, kterých se zúčastnily tisíce lidí.
Obě koalice opozičních stran - Spolu a PirSTAN - měly velkou podporu mezi mladými. Volily je téměř dvě třetiny lidí ve věkové skupině 18 až 34 let. ČSSD a KSČM ztratily podporu svých tradičních voličů z řad nezaměstnaných a lidí s nízkými příjmy a nakonec se do Sněmovny nedostaly.
Koalice Spolu měla podle průzkumu výraznou podporu voličů ve středním věku. Získala zhruba třetinu hlasů lidí ve věku mezi 35 až 54 lety. Uspěla i u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Další opoziční koalici, PirSTAN, zase volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle průzkumu nižší volební účast než u mladých mužů.
Nynější vládní hnutí ANO volila velká část lidí v důchodu, a to skoro polovina. ANO také získalo asi čtvrtinu z voličů s nízkými příjmy a nezaměstnaných a čtvrtinu hlasů lidí ve věku 35 až 54 let bez maturity. K volbám ale podle PAQ Research chodí méně lidí s nižšími příjmy a vzděláním než lidí s vyšším vzděláním a výdělkem. Vládní partner ANO, sociální demokraté, ztratil spolu s komunisty, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali, tradiční voliče z řad nezaměstnaných a lidí s nízkým příjmem. ČSSD a KSČM volilo jen osm procent lidí z této skupiny.
SPD měla podobně jako ANO ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získalo 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid-19. SPD volilo podle průzkumu 22 procent neočkovaných lidí starších 55 let.
U lidí v téměř všech věkových skupinách stoupla podle PAQ Research letos oproti předchozím sněmovním volbám z roku 2017 volební účast. Nejvýrazněji rostla právě u mladých lidí, kteří častěji volili opoziční koalice. Ve věkové skupině 18 až 34 let se volební účast zvýšila z 52 procent v roce 2017 na letošních 63 procent. Jedinou výjimkou z růstu účasti byli lidé ve věku nad 65 let, u kterých účast mírně klesla ze 72 na 69 procent.
Opoziční koalice měly rovněž podporu většiny lidí s vyšším vzděláním. Z vysokoškoláků volilo Spolu a PirSTAN podle průzkumu 62 procent lidí. Naopak ze středoškolsky vzdělaných bez maturity si tyto koalice dokázaly získat jen asi čtvrtinu lidí, zatímco ANO a SPD volilo 54 procent lidí bez maturity. Právě u vysokoškoláků je však podle PAQ Research dlouhodobě nejvyšší volební účast. Letos dorazilo k volbám 76 procent vysokoškoláků, 68 procent středoškoláků s maturitou, 59 procent středoškoláků bez maturity a pouze 56 procent voličů se základním vzděláním.
Volební účast letos rostla napříč voliči z různých ekonomických skupin. Například u důchodců a nezaměstnaných to bylo pouze o jeden procentní bod, ale třeba u studentů se zvýšila z 55 procent za minulé sněmovní volby na 73 procent. Výrazně stoupla také u živnostníků, a to ze 70 na 78 procent. ANO dominovalo mezi lidmi v důchodu, z nichž hnutí volilo 47 procent. Koalice PirSTAN pak uspěla mezi studenty se ziskem 40 procent hlasů. I koalici Spolu ale volila řada studentů, asi 34 procent. Spolu pak získalo nejvyšší podíl hlasů ze všech stran mezi živnostníky a zaměstnanci. Spolu volilo 39 procent živnostníků a 31 procent zaměstnanců.
Speciální skupinou voličů byli lidé neočkovaní proti covidu-19. Asi dvě pětiny z nich dali hlas hnutím SPD a Volný blok a uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci, které se vymezovaly proti vládním protiepidemickým opatřením. Neočkovaní ale měli ve volbách výrazně nižší účast než lidé, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny. Například z očkovaných ve věku 18 až 34 let dorazilo k urnám 76 procent, kdežto u neočkovaných ve stejné věkové skupině činila účast jen 51 procent.
Volby do Sněmovny letos v říjnu vyhrála koalice Spolu se ziskem 27,79 procenta hlasů, těsně za ní skončilo ANO s 27,12 procenta hlasů. Jak Spolu, tak ANO získaly kolem 1,5 milionu hlasů. Do Sněmovny se dostala ještě koalice PirSTAN s 15,62 procenta a více než 800.000 hlasy a SPD s 9,56 procenta a zhruba 500.000 hlasy. Podle PAQ Research koalice Spolu přebrala od průzkumu z letošního dubna do říjnových voleb 370.000 voličů koalici PirSTAN a také dokázala zmobilizovat nerozhodnuté voliče. Druhé ANO zase přebralo asi 200.000 voličů ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze Roberta Šlachty.
Koalice PirSTAN také přišla o velkou část podpory kvůli tomu, že 240.000 lidí, kteří by ji volili v dubnu, nakonec k volbám vůbec nepřišli. Takto přišla o 200.000 možných voličů také SPD. Z voličů, kteří dali hlasy stranám, jež se pak do Sněmovny nedostaly, patřila podle PAQ Research většina k lidem s nízkým příjmem. Zhruba polovina propadlých hlasů také patřila lidem ve věku nad 55 let.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.
Dvakrát na travnatých londýnských kurtech zcela triumfovala, ale derniéra Petry Kvitové na Wimbledonu neměla dlouhého trvání. Česká tenistka, která již avizovala, že letos definitivně ukončí kariéru, končí na nejslavnějším grandslamu hned v prvním kole.
Velké komplikace v pražské dopravě způsobila pondělní nehoda nákladního vozidla na Jižní spojce. Jedno velké omezení se přitom teprve chystá. V úterý ve 20 hodin se Jižní spojka v jednom směru uzavře, aby mohlo pokračovat odklízení následků havárie.