Koaliční strany zvažují zavedení daně pro energetické firmy vyrábějící elektřinu z uhlí a jádra

Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Vyplývá to z vyjádření představitelů jednotlivých stran pro Českou televizi (ČT). Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent.

26. června 2022, 20:57 — Autor: ČTK

Ivan Bartoš (Piráti)
FOTO: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 miliard korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky.

Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně. "Tyto peníze by se pak mohly použít na přímou pomoc lidem, ať už pro valorizaci třeba rodičovské nebo zvýšení životního minima," řekl ČT předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zdůraznil, že firmy mají nyní výrazně vyšší zisky kvůli rychle rostoucím cenám energií. Hnutí STAN o vyšším zdanění energetických firem také uvažuje. "Koneckonců to vychází z našeho společného programu s Piráty a je nám to blízké," sdělil ČT předseda STAN Vít Rakušan.

"Jsme určitě otevřeni debatě. Zatím ještě není o konkrétních parametrech," uvedla šéfka TOP Markéta Pekarová Adamová. "Máme se v této výjimečné situaci zamýšlet nad tím, kde případně můžeme posílit ještě některé příjmy," připustil debatu také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Premiér a předseda ODS Petr Fiala má o zavedení speciální daně pochyby. "My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla," řekl. Vyzval ale energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily.

Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. "A okamžitě je pustit do podpory domácností a firem. Je to rychlé a nemusím zavádět komplikovanou sektorovou daň," řekl místopředseda ANO Karel Havlíček. "Tyto společnosti, například velké uhelné elektrárny, by měly České republice nabídnout sociální tarif," místopředseda SPD Radim Fiala.

Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun.