Komunální a senátní volby proběhnou 23. a 24. září

Předchozí senátní volby v 27 obvodech, kde se bude volit i letos, se v roce 2016 konaly 7. a 8. října. Obecní volby byly o dva roky později ve dnech 5. a 6. října. Prezident tak tentokrát nezvolil nejzazší možný termín pro konání voleb.

Strany i nezávislí kandidáti budou mít čas na sestavení a odevzdání obecních kandidátek do 19. července. Ve stejný den skončí také lhůta pro nominace na senátory. Případné druhé kolo se v příslušných senátních obvodech uskuteční 30. září a 1. října.

Termín voleb vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Volby do obecních zastupitelstev se musejí konat ve třicetidenní lhůtě končící dnem uplynutí volebního období místních zastupitelů. Stejná pravidla platí i pro senátní volby.

Většina z 27 senátorů, kterým letos končí funkční období, bude na podzim mandát obhajovat. Patří mezi ně všichni čtyři z pěti členů vedení horní komory včetně jejího předsedy Miloše Vystrčila (ODS). Místo v Senátu naopak uvolní například ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Nejvíce zastupitelských křesel v obcích, více než 44.000, získala v posledních volbách tradičně nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Druhý nejvyšší počet mandátů dostala KDU-ČSL (3645) další byli Starostové a nezávislí (2601), ODS (2600), ČSSD (1955) a hnutí ANO (1684). Hnutí ANO zvítězilo v řadě velkých měst včetně Brna či Ostravy, v Praze ale skončilo ve velmi těsném pořadí páté.

Časné vyhlášení voleb prodlouží oficiální trvání volební kampaně. Ta podle předpisů začíná dnem, kdy je rozeslána částka Sbírky zákonů s příslušným rozhodnutím prezidenta. Kandidáti pak mají povinnost započítávat náklady na volební propagaci či si do pěti dnů zřídit volební účet. Kandidáti do Senátu se musí s kampaní vejít do částky dva miliony korun, respektive 2,5 milionu korun v případě účasti ve druhém kole. Na komunální volby se žádný limit nevztahuje.

Sněmovní volby na loňského 8. a 9. října vyhlásil Zeman již koncem prosince 2020. Rozhodnutí, které považovali někteří senátoři i politické strany za zásah do politické soutěže, však před Ústavním soudem obstálo. Samotné vyhlášení voleb, bez ohledu na okamžik, kdy k němu dojde, neporušuje základní ústavněprávní principy, stálo v usnesení soudu.

Čeští občané zamířili naposledy k urnám právě na podzim uplynulého roku, kdy vybírali nové poslance. V příštím roce čekají zemi prezidentské volby, při kterých lidé zvolí novou hlavu státu.