Koruna letos vůči euru posílila jako jediná z měn Visegrádské skupiny. Roční úročení na koruně vzrostlo nejvíce na světě

Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila. Na začátku letošního roku se euro prodávalo za zhruba 26,20 koruny, nyní tedy vyjde na 25 korun. To odpovídá posílení české měny o zhruba 4,6 procenta. Ve stejné době, tedy během letoška, zlotý vůči euru oslabil o 1,3 procenta, a forint dokonce o 1,8 procenta (viz graf 1 v příloze).  

Koruna posiluje zejména z důvodu razantního zvyšování základní úrokové sazby České národní banky. Ta zatraktivňuje korunu v očích mezinárodních investorů. Zvyšuje totiž úročení korunových aktiv. Například rozdíl mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky, která je nyní stále nulová, odpovídá 3,75 procentního bodu (viz graf 2 v příloze). To je největší rozdíl těchto dvou sazeb za celou dobu od září 1999. Atraktivní úrok zvyšuje poptávku po koruně, resp. korunových aktivech, což vede ke zpevnění jejího kursu. Roční depozitní sazba na vzrostla na koruně letos nejvíce ze všech měn světa, zejména právě kvůli utahování měnové politiky v podání ČNB (viz graf 3 v příloze).

Navíc ČNB signalizuje další citelný růst základní sazby v příštím roce, a to se současné úrovně 3,75 procenta až výrazně nad hodnotu čtyř procent. Trh však i přesto zatím spíše sází na to, že v příštím roce koruna oslabí zpět výrazněji nad 25 korun za euro.

Zpevnění kursu je obecně dobrou zprávou pro dovozce a třeba také lidi, kteří míří na dovolenou nebo na hory do zahraničí. Horší zvěstí je pro exportéry, neboť snižuje jejich konkurenceschopnost na vývozních trzích.