Krajské nemocnice kritizují škrty ve zdravotnictví, odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Doufá, že tím vláda míří k systémovým změnám ve zdravotnictví. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. S rozpočtem kapitoly zdravotnictví jsou nespokojené také zdravotnické odbory, které už v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Nad dalším postupem se chtějí sejít příští týden.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková po dnešním jednání tripartity novinářům řekla, že zástupci vlády potvrdili, že ponechají platby za státní pojištěnce, tedy například za děti a seniory, na úrovni loňského roku. Minulá vláda rozhodla o jejich navýšení od ledna o 200 korun na 1960 korun, což by zdravotnictví přineslo přes 14 miliard korun. "Nejsme spokojeni ani s výsledky jednání ohledně kapitoly ministerstva zdravotnictví. (...) Upozornili jsme na to, že snížení finančních prostředků na hygienickou službu a snížení počtu zaměstnanců hygieny je ohrožením ochrany veřejného zdraví," uvedla Žitníková. Na dotaz, zda chystají další kroky, předsedkyně řekla, že se zástupci svazu zřejmě příští týden sejdou a dohodnou se co dál.

Ministerstvo zdravotnictví informace o možném propouštění na hygienických stanicích už dříve popřelo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) zopakoval, že se zaměstnanci hygienických stanic propouštět nebudou, řeší se pouze stav neobsazených míst.

Proti případnému snižování počtu pracovníků hygienických stanic se vyjádřila také Společnost hygieny a komunitní medicíny, podle ní by to v době epidemie covidu nebylo z odborného hlediska prozíravé. "A samozřejmě, takový záměr by byl i neúctou k obrovskému pracovnímu nasazení hygieniků a epidemiologů a vedl by k demotivaci jich samotných, ale i budoucích zájemců o práci v takto potřebné oblasti," uvedla odborná společnost.

Zmrazení plateb za státní pojištěnce odmítá také Asociace českých a moravských nemocnic. Její předseda Eduard Sohlich na dotaz ČTK uvedl, že je třeba, aby se zavedla automatická valorizace těchto plateb, která by přinesla stabilitu. "Pro letošní rok platí dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, proto nelze vnášet nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění. Pomyslné ušetření cca 14 až 15 mld. Kč bude mít zásadní negativní dopad na již tak zhoršenou dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Státnímu rozpočtu tento manévr nepomůže a zdravotnictví extrémně zhorší," napsal.

"Bez informace, kde budou chybějící finanční prostředky v systému ušetřeny, je to jen prázdné gesto s nebezpečnými dopady. Dojde ke zmrazení platů zdravotníků nebo zpomalení vstupu inovací nebo omezení dostupnosti péče? Nebo je to již příprava na příliv soukromých plateb tzv. připojištění? To by mělo být otevřeno řečeno," uvedl Doležal. Připomněl, že vláda v programovém prohlášení slíbila dvouleté plánování financí ve zdravotnictví. "Začínat těmito jednostrannými nesystémovými návrhy je v kontrastu k tomuto závazku," dodal.

Vepřek se naopak domnívá, že snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění o 14 miliard žádnou finanční krizi způsobit nemůže, protože to odpovídá asi 3,5 procenta obratu. "Maximálně jen o měsíc přiblíží chvíli, kdy si nedostatek peněz a relativní nedostatek personálu vyžádá zásadní systémové změny," poznamenal.

Podle něj ve zdravotnictví rostou náklady bez odrazu v kvalitě a dostupnosti péče, prohlubuje se také personální nouze. Připomněl také masivní zvyšování plateb za státní pojištěnce za vlády Andreje Babiše (ANO). "Nalité prostředky vystřelily růst zdravotnických nákladů nad jeho očekávané příjmy a rozvírající se nůžky položily na stůl současné vlády fakt, že není otázkou, zda peníze ve zdravotnictví dojdou, ale kdy. Zrušení loňského předvolebního navýšení platby za státní pojištěnce beru jako signál, že to vláda se systémovými změnami ve zdravotnictví myslí vážně," dodal Vepřek.