Kreml podle investigativců zřejmě podplácel evropské politiky skrze lobbistickou organizaci

OCCRP tvrdí, že uniklé e-maily z organizace Mezinárodní agentura pro současnou politiku ozřejmují fungování skrytého lobbingu Ruska v evropské politice. Podle ní byla řízena přímo zevnitř Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Uniklá elektronická korespondence patřila parlamentnímu pracovníkovi Sargisi Mirzachanjanovi, který organizaci po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym vedl. S pomocí vybudované sítě analytiků, novinářů a dalších osob pomáhal prosazovat zájmy Kremlu ve věci protiruských sankcí či anexe Krymu.

Podle investigativních novinářů Mirzachanjanova skupina nabízela evropským politikům peníze například za to, že ve svých zákonodárných sborech vznesou proruské návrhy. Krajně pravicovým aktivistům rovněž platila za publikování prokremelských článků a organizovala cesty na Krym pro evropské politiky a podnikatele, přičemž náklady hradila ruská strana.

V dubnu 2016 Mirzachanjan poslal kolegovi dokument, v němž bylo uvedeno devět evropských politiků z Rakouska, Německa, Itálie, Česka a Polska, kteří se měli zúčastnit Jaltského mezinárodního ekonomického fóra - spolu s "honoráři" v celkové hodnotě 21.500 eur (512.000 K4). Fóra se v letech 2016, 2017 a 2018 zúčastnil i bývalý český europoslanec Jaromír Kohlíček, který ve svých vyjádřeních pro ruská média opakoval ruský pohled na sankce a anexi ukrajinského poloostrova Krymu. V uniklých dokumentech je bývalý europoslanec za KSČM zmiňován v souvislosti s "honorářovou" platbou 5000 eur (tehdy téměř 120.000 korun). Jestli ji skutečně od ruské lobbistické skupiny obdržel, není podle serveru Investigace.cz možné ověřit, neboť v roce 2020 zemřel.

OCCRP dále uvádí, že Mirzachanjanovi lobbisté měli konkrétní rozpočet na to, aby přiměli evropské politiky navrhovat prokremelská usnesení či pro ně hlasovat. Například plánovali, že italský senátor Paolo Tosato a rakouský poslanec Johannes Hübner, oba z krajně pravicových stran, předloží ve svých zákonodárných sborech rezoluci o zrušení sankcí proti Rusku. V rozpočtu bylo kromě jiných výdajů uvedeno, že "v případě úspěšného hlasování" by každý z politiků obdržel odměnu. Politici návrhy skutečně přeložili, jejich parlamenty je ale neschválily. Není ale jasné, zda byly peníze vyplaceny. Oba zákonodárci to popřeli.