Kriminalita v ČR: Je nižší než před covidem, meziročně se ale zvýšila. Vražd bylo loni 150

Na výrazném poklesu kriminality v letech 2020 a 2021 se podle Vondráška podílela zejména protikoronavirová opatření. "Já bych byl velice rád, kdybychom srovnávali srovnatelné," řekl policejní prezident. "Je potřeba říci, že jsme asi 20.000 trestných činů pod úrovní roku 2019," zdůraznil.

Policejní prezident ale nevyloučil možný nárůst trestné činnosti i v budoucnosti. "Ekonomická situace se nezlepšuje, čelíme krizi válečné, uprchlické, energetické, ekonomické a my očekáváme, že trend vývoje trestné činnosti v lepším případě bude setrvalý, v horším případě bude mírně negativní," řekl Vondrášek.

"Když se společnosti daří lépe ekonomicky, nápad trestné činnosti klesá a formy trestné činnosti nejsou tak extrémní povahy. A obráceně. Máme i nárůst sebevražd. Je evidentní, že lidé se čas od času dostávají do situací, které v minulosti nemuseli řešit a kterým neumí čelit," doplnil.

Nárůst oproti roku 2021 zaznamenali policisté ve všech kategoriích. Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, policisté u ní evidovali téměř třicetiprocentní nárůst na 100.183 trestných činů. Více bylo prostých krádeží i vloupání.

Přibylo i trestných činů v kategoriích násilné či hospodářské kriminality, u obou zhruba o deset procent. Hospodářských trestných činů policisté loni evidovali 13.637, násilných skutků 13.180. Výrazně se loni zvýšil počet vražd - zatímco v roce 2021 se jich stalo 105, loni to bylo 150. V roce 2019 policie za celý rok registrovala 143 vražd. Mírně vzrostla i kriminalita spojená s drogami.

Nejvíce trestných činů policisté evidovali v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 40.704 skutků, v Moravskoslezském kraji 21.884 skutků. Nejméně trestných činů se loni stalo v Karlovarském kraji, bylo jich 4939. Tam ale policisté zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst, o 31,6 procenta.

Loni se meziročně snížila škoda způsobenou trestnou činností, a to o více než sedm miliard na 19,6 miliardy korun. Klesla i hodnota zajištěného majetku, dosáhla zhruba 5,3 miliardy korun, v roce 2020 to bylo zhruba 7,15 miliardy korun. Objasněnost trestných činů se loni snížila na 52,2 procenta, příčinou je podle policistů vzrůstající podíl kyberkriminality na celkovém počtu trestných činů.

V Česku se loni stalo 150 vražd, o 45 více než předloni

V Česku se loni stalo 150 vražd, o 45 více než předloni. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo policejní prezidium. Podle policie vývoj kopíruje negativní změny v současné společnosti, která je orientovaná na materiální hodnoty a má tendenci k silovému řešení problémů. Prezidium ale také zdůraznilo, že téměř polovina vražd zůstala ve stadiu pokusu.

"Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covid-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace," konstatovala policie.

Celkový počet 150 vražd zahrnuje nejen dokonané skutky a pokusy o vraždu, ale také osm případů, kdy loni pachatel vraždu teprve připravoval. Předloni byly případy přípravy vraždy dva. Dokonaných vražd spáchali loni pachatelé 79, předloni 46. Pokusů evidovala loni policie 63, což je meziročně o šest více.

Většinu vrahů i nadále motivují osobní rozepře, loni takových vražd bylo 76. Stále platí, že oběť vraždy obvykle zná svého vraha - bývají to příbuzní nebo partneři.

Více obětí vražd meziročně tvořili cizinci, podle prezidia se ale toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let.

Policie loni nezjistila žádnou sériovou vraždu - tedy dva a více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.

Nejvíce vražd se loni stalo v hlavním městě - bylo jich 24, meziročně o čtyři více. Ve Středočeském kraji bylo vražd 19, v Ústeckém 17 a v Moravskoslezském 15. Nejméně se vraždilo v kraji Libereckém, a to dvakrát. Nejvyšší meziroční procentuální nárůst vražd evidují policisté v Pardubickém kraji - předloni tam řešili jediný případ, loni deset.

V letech 2020 a 2021 kriminalita včetně vražd poklesla, a to v souvislosti s opatřeními zavedenými proti šíření koronavirové pandemie. V roce 2019, tedy před propuknutím nemoci covid-19, řešili policisté vražd 143. "Počty registrovaných vražd v roce 2022 lze připodobnit vývoji a počtům zaznamenaných v letech 2015 až 2019," uzavřelo prezidium.

Kyberkriminalita stoupla o téměř 100 procent na 18 554 trestných činů

V České republice loni přibylo proti roku 2021 trestných činů páchaných v kyberprostoru o 9036 na 18.554 skutků, tedy téměř o 100 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekl náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík. Případů hackingu přibylo za loňský rok více než 50 procent.

Kybernetická, internetová kriminalita, zahrnuje podle Kubíka všechny druhy trestné činnosti, majetkovou, hospodářskou a mravnostní. "Tím, jak se nám část této trestné činnosti přesouvá do online prostoru, tak všechno narůstá," řekl Kubík. Nejčastěji podle něj jde o podvodná jednání - phishingové či vishingové útoky. Část registrovaných trestných činů tvoří i mravnostní kriminalita páchaná na internetu.

Podle Kubíka jde o celoevropský problém, do budoucna lze navíc očekávat další nárůst kybernetické kriminality. "Nevím, jestli ten nárůst bude tak výrazný, ale určitě to nebude klesat a budou se objevovat stále nové formy a metody. A my na ně budeme muset reagovat," řekl náměstek.

Důležitá je podle něj v tomto ohledu i prevence. "Pokud lidi budou poučenější, nenechají se okrást o své přístupové údaje, potažmo o peníze," dodal Kubík. Prevence je zásadní i u firem či subjektů státní správy. "Metodika, jak se chránit proti útokům na sítě a servery, tady existuje. Záleží jen na odpovědnosti, ať už subjektu státní správy nebo soukromého subjektu, kolik do toho chce investovat a jak silný firewall si nastaví," řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

Nejvíce kybernetických trestných činů meziročně přibylo na Karlovarsku, vysoký počet policisté evidovali i ve Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji a také v Praze.

Od letošního roku vznikl u policie nový útvar pro boj s kybernetickou kriminalitou, terorismem a extremismem. Vznikl vyčleněním dvou struktur z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ředitelem nové Národní centrály pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK) se loni v říjnu stal Břetislav Brejcha, který dříve působil jako náměstek ředitele Národní protidrogové centrály (NPC).

"Je to jedna z reakcí na jeden ze segmentů kyberkriminality, protože nová centrála má výběrovou příslušnost na útoky na kritickou infrastrukturu. To byl jeden z důvodů vzniku, kde můžeme uvažovat, že do této úrovně útočí aktéři, kteří jsou podporováni státy, které jsou mimo náš standardní prostor," okomentoval vznik nového útvaru Kubík.