Kyjev by podle Borrella měl mít právo útočit i na cíle v Rusku

Josep Borrell
Josep Borrell, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
Marek Novotný 28. května 2024 12:15
Sdílej:

Šéf diplomacie EU Josep Borrell v úterý požádal členské země, aby vyvážily obavy z eskalace konfliktu s potřebou Ukrajiny bránit se. Kyjev má podle něj právo použít západní zbraně k zasahování cílů v Rusku. Informuje agentura AFP.

"Podle válečného práva je to naprosto možné a není to v rozporu... Mohl bych se revanšovat nebo bych mohl bojovat proti tomu, kdo proti mně bojuje ze svého území. Musíte najít rovnováhu mezi rizikem eskalace a potřebou Ukrajinců bránit se, " řekl Borrell na začátku schůzky ministrů obrany členských zemí EU v Bruselu.

Kyjev naléhá na své západní partnery, aby mu pomocí jejich zbraní dlouhého doletu umožnily zasahovat cíle v Rusku. Spojené státy a Německo jsou však proti tomu kvůli obavám, že by je to mohlo zatáhnout do přímého konfliktu s Moskvou.

Borrellova slova podpořili na jednání někteří ministři obrany. Nizozemsko nemá v tomto směru žádná omezení a doufá, že "ostatní země, které mají jiné postoje, to změní" , uvedla šéfka nizozemského resortu obrany Kajsa Ollongrenová. "Je docela možné, že musí zasahovat cíle i uvnitř Ruska. Můj názor je, že by se o tom nemělo diskutovat," dodala.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur doufá, že "všechny země, které mají tato aktiva, dají povolení Ukrajině" . Podle jeho slov "nemůže být normální, že Rusko útočí velmi hluboko na ukrajinské území a Ukrajinci bojují s jednou rukou za zády" .

Západní země by měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se. Prohlásil to i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

To, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl Stoltenberg už v rozhovoru pro týdeník The Economist. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.

Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.

"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.

Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.

"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.

Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.

Podle týdeníku The Economist je Stoltenbergova výzva primárně směřována k americké administrativě, která chce mít kontrolu nad tím, jak Ukrajina používá americké zbraně při svých útocích.

Podle serveru New York Times podporuje ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken útoky na ruském území a chce přesvědčit prezidenta Joea Bidena, aby zrušil příslušná omezení. Americké ministerstvo zahraničních věcí zprávu serveru nepotvrdilo ani nepopřelo.

Moskva následně varovala Washington, aby Ukrajině nepovolil zaútočit americkými zbraněmi na ruské území. Informovala o tom ve čtvrtek agentura DPA.

"Tento postoj je naprosto nezodpovědný, tato pozice je naprosto nebezpečná svými následky," řekl ve čtvrtek v ruské státní televizi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov uvedl, že ve Washingtonu, ale i ve více evropských metropolích, některé "horké hlavy" neustále podněcují eskalaci.

"Všem expertům je dnes očividné, že žádné zbraně nejsou schopny nějak zvrátit situaci v zóně speciální vojenské operace," řekl mluvčí Kremlu, přičemž použil výraz, kterým Rusko označuje svou válku proti Ukrajině.

Stalo se
Světové celebrity
Robert De Niro

Robert De Niro otevřeně: Herci se bojí pomsty, ale už o Trumpovi nemůžu mlčet...

Na slavnostním zahájení filmového festivalu v Cannes přebíral Robert De Niro čestnou Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii. Ocenění sice přijal s pokorou, ale okamžik využil k politickému poselství. Ve vášnivém projevu varoval před vzestupem autoritářství a vyzval k obraně umění, demokracie a lidské důstojnosti. Jeho slova zněla důrazně a nekompromisně, a přestože ho nadšený potlesk dojal, přiznal, že se při něm musel zhluboka nadechnout, aby se zklidnil. „Ano, dojalo mě to. Jak by také ne?“ řekl De Niro druhý den ráno.

České celebrity
Helena Zeťová

Helena Zeťová (†44): Pár měsíců po její smrti přišla další smutná zpráva

Česko oběhla v závěru loňského roku jedna velmi smutná a nečekaná zpráva. Ve věku 44 let náhle zemřela Helena Zeťová. Oblíbenou zpěvačku teď následoval do nebe její pejsek. Smutná informace se objevila v pondělí na sociální síti. 

České celebrity
Pavel Novotný

Pavel Novotný pro tuto chvíli končí v ODS. Po výzvě premiéra

Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný podle svého vyjádření pozastavuje členství ve vládní ODS. K odchodu ze strany ho předtím vyzval její předseda a premiér Petr Fiala. Novotný má zamířit na tři měsíce do vězení, protože porušil podmínku. 

Krimi
Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragický konec pátrání. Pohřešovaného starostu našli mrtvého

Tragicky skončilo pátrání po pohřešovaném starostovi obce Díly na Domažlicku. Miroslav Rýdl odešel ve čtvrtek z místa svého bydliště, následně se po něm slehla zem. Dnes jej policisté našli mrtvého.