Kyjev by podle Borrella měl mít právo útočit i na cíle v Rusku

"Podle válečného práva je to naprosto možné a není to v rozporu... Mohl bych se revanšovat nebo bych mohl bojovat proti tomu, kdo proti mně bojuje ze svého území. Musíte najít rovnováhu mezi rizikem eskalace a potřebou Ukrajinců bránit se, " řekl Borrell na začátku schůzky ministrů obrany členských zemí EU v Bruselu.

Kyjev naléhá na své západní partnery, aby mu pomocí jejich zbraní dlouhého doletu umožnily zasahovat cíle v Rusku. Spojené státy a Německo jsou však proti tomu kvůli obavám, že by je to mohlo zatáhnout do přímého konfliktu s Moskvou.

Borrellova slova podpořili na jednání někteří ministři obrany. Nizozemsko nemá v tomto směru žádná omezení a doufá, že "ostatní země, které mají jiné postoje, to změní" , uvedla šéfka nizozemského resortu obrany Kajsa Ollongrenová. "Je docela možné, že musí zasahovat cíle i uvnitř Ruska. Můj názor je, že by se o tom nemělo diskutovat," dodala.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur doufá, že "všechny země, které mají tato aktiva, dají povolení Ukrajině" . Podle jeho slov "nemůže být normální, že Rusko útočí velmi hluboko na ukrajinské území a Ukrajinci bojují s jednou rukou za zády" .

Západní země by měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se. Prohlásil to i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

To, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl Stoltenberg už v rozhovoru pro týdeník The Economist. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.

Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.

"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.

Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.

"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.

Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.

Podle týdeníku The Economist je Stoltenbergova výzva primárně směřována k americké administrativě, která chce mít kontrolu nad tím, jak Ukrajina používá americké zbraně při svých útocích.

Podle serveru New York Times podporuje ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken útoky na ruském území a chce přesvědčit prezidenta Joea Bidena, aby zrušil příslušná omezení. Americké ministerstvo zahraničních věcí zprávu serveru nepotvrdilo ani nepopřelo.

Moskva následně varovala Washington, aby Ukrajině nepovolil zaútočit americkými zbraněmi na ruské území. Informovala o tom ve čtvrtek agentura DPA.

"Tento postoj je naprosto nezodpovědný, tato pozice je naprosto nebezpečná svými následky," řekl ve čtvrtek v ruské státní televizi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov uvedl, že ve Washingtonu, ale i ve více evropských metropolích, některé "horké hlavy" neustále podněcují eskalaci.

"Všem expertům je dnes očividné, že žádné zbraně nejsou schopny nějak zvrátit situaci v zóně speciální vojenské operace," řekl mluvčí Kremlu, přičemž použil výraz, kterým Rusko označuje svou válku proti Ukrajině.