Kyjev popírá, že stojí za zničením plynovodů Nord Stream

"Takový čin lze uskutečnit jen s rozsáhlými technickými a finančními prostředky. A kdo to měl v době výbuchů? Jedině Rusko," řekl poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.

Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 se staly terčem útoku 26. září 2022. Výbuchy zaznamenané nedaleko dánského ostrova Bornholm v Baltském moři poškodily potrubí obou plynovodů na čtyřech místech.

Ukrajinec, který je ve zprávách německých vyšetřovatelů identifikován jako Volodymyr Z. a podezřelý ze spoluúčasti na poškození plynovodů, naposledy údajně pobýval v Polsku. Německá média ve středu uvedla, že se v současnosti skrývá na neznámém místě.

Americký deník The Wall Street Journal v pátek informoval, že ukrajinští představitelé byli do incidentu zapojeni.

"Ukrajina nemá nic společného s výbuchy na plynovodech Nord Stream," řekl Podoljak a dodal, že Ukrajina z výbuchů nezískala žádnou strategickou nebo taktickou výhodu.

Rusko z poškození plynovodů obvinilo Spojené státy, Británii a Ukrajinu, ale tyto země svou účast na incidentu popřely. Výbuchy do značné míry odřízly ruský plyn od evropského trhu, uvedla agentura Reuters.

Incident vyšetřují Německo, Dánsko a Švédsko. Švédové našli stopy výbušnin na více předmětech nalezených na místě výbuchu, což potvrdilo, že výbuchy byly úmyslné.

Jak už server EuroZprávy.cz informoval dříve, čtyři ukrajinští představitelé z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří byli buď přímo zapojeni do plánování operace, nebo o něm byli informováni, potvrdili, že cílení na plynovody považovali za legitimní krok v rámci ukrajinské obranné války proti Rusku.

Podle zveřejněných informací se CIA dozvěděla o plánované sabotáži díky nizozemské vojenské zpravodajské službě MIVD. Americká agentura následně varovala jak domácí, tak německé představitele před možným nebezpečím.