Lékaři vyzvali vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce

Kromě dětí, seniorů nebo nezaměstnaných hradí pojistné i za uprchlíky z Ukrajiny, kteří mají vízum ke strpění a zatím nezačali pracovat.

Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným koronavirem téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky bude tvořit státní příspěvek 127 miliard korun. Měsíčně za každého platí 1960 korun, od července by se částka měla snížit o 400 korun tak, aby celková částka dosahovala loňské úrovně státního příspěvku.

"Zdravotnictví neslo největší tíhu zvládání epidemie nemoci covid-19 a díky nasazení zdravotníků nemuselo dojít k úplnému zastavení ekonomiky. Českému hospodářství a státu tak zdravotnictví ušetřilo minimálně desítky miliard korun," uvedl v dopise prezident komory Milan Kubek. Kritizuje proto, že vláda právě v rozpočtu zdravotnictví škrtala nejvíc.

Podle komory budou statisíce příchozích uprchlíků potřebovat zdravotní péči. "Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků, kterým chceme pomáhat, tvoří ženy a děti, ale také nemocní lidé, bude potřeba zdravotní péče z jejich strany obrovská. Naše zdravotnictví čeká enormní zátěž," uvedla komora.

Podle údajů ministerstva vnitra tvoří 55 procent uprchlíků děti, ze zbývajících dospělých jsou 80 procent ženy. Většina z nich je v produktivním věku, část příchozích jsou pak starší muži a ženy. Podle Svazu zdravotních pojišťoven nejvíc z veřejného zdravotního pojištění čerpají lidé starší 65 let a potom novorozené děti, do čehož se počítají i náklady na porod. Naopak pracující a starší děti čerpají péči méně než je průměrných 43.000 korun.

Stát bude stejně jako za ostatní státní pojištěnce za ukrajinské uprchlíky s vízem do systému platit v současné době 1960 korun, od července 1560 korun měsíčně, tedy asi 21.100 korun za rok. Pojišťovny předpokládají, že ukrajinské ženy si většinou najdou práci. Průměrný odvod za zaměstnance je kolem 60.000 korun za rok.

Komora jako další důvody, proč by mělo do zdravotnictví v příštím roce směřovat víc peněz, uvádí také pokračující epidemii koronaviru nebo rostoucí inflaci a zdražování energií, potravin nebo pohonných hmot. Ve zdravotnictví tak očekává oprávněný tlak na zvyšování mezd.

Kubek také připomněl, že epidemie covidu-19 ještě neskončila. "Zdaleka nejde jen o v současnosti začínající sekundární vlnu varianty omikron způsobenou předčasným rozvolňováním protiepidemických opatření," uvedl. Další vlnu je podle něj třeba očekávat na podzim. Zdravotnická zařízení také budou muset dohánět odloženou zdravotní péči.