Lidé, kteří prodělali covid-19, mají šest měsíců vyšší riziko krevní sraženiny

Přestože pravděpodobnost těchto zdravotních obtíží byla nejvyšší u pacientů, kteří měli těžký průběh nemoci, i lidé, kteří měli mírný covid-19, měli třikrát vyšší riziko hluboké žilní trombózy a sedmkrát vyšší riziko plicní embolie. Vědci u pacientů se závažným covidem-19 zjistili, že riziko vzniku krevní sraženiny stouplo až 290krát oproti obvyklému stavu.

Studie, kterou publikoval odborný časopis BMJ, by mohla pomoci vysvětlit dvojnásobek případů krevních sraženin i úmrtí na tuto příčinu, která vědci zaznamenali v Anglii v porovnání s obdobím 2018 až 2019.

Předchozí studie naznačovaly, že prodělání covidu-19 je spojené s vyšším rizikem krevních sraženin, ale nebylo jasné, jak dlouho toto riziko přetrvává. Vědci také nevěděli, zda krevní sraženiny ohrožují i lidi, kteří měli mírný průběh nemoci.

Anne-Marie Forsová Connollyová z univerzity ve švédském městě Umea a její kolegové měřili riziko vzniku hluboké žilní trombózy, plicní embolie a různých typů krvácení, jako je krvácení do zažívacího traktu nebo prasknutí cévy v mozku, u více než jednoho milionu lidí s potvrzeným covidem-19. Jejich záznamy porovnali s údaji více než čtyř milionů lidí, kteří nemoc neprodělali.

"Plicní embolie může být smrtelná, proto je důležité si toto riziko uvědomit," řekla Forsová Connollyová. "Pokud se náhle ocitnete s dušností, která nepřejde, a nakazili jste se koronavirem, pak by bylo vhodné vyhledat pomoc, protože toto zvýšené riziko pozorujeme až po dobu šesti měsíců," dodala vědkyně.

Podle autorů studie je proto důležité nechat se proti viru očkovat. Krevní sraženiny se mohou vyskytnout i po očkování, ale riziko je mnohem menší, zjistila rozsáhlá britská studie.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.