Lidé v Česku často nepoznají včas, kdy mají kvůli psychickým problémům vyhledat odbornou pomoc

Vyplývá to z výzkumu, který udělaly agentury G82 a Simply5 pro neziskovou organizaci Nevypusť duši ve spolupráci s firmou T-Mobile. Jeho výsledky dnes zástupci společností představili novinářům. Průzkumu se zúčastnilo 505 lidí ve věku 15 až 60 let. Polovina z nich byli rodiče dětí do 18 let.

Naprostá většina Čechů v případě duševních problémů spoléhá podle výzkumu na to, že se s nimi zvládne porovnat sama nebo s pomocí někoho z rodiny či z přátel. Jen šest procent lidí si raději promluví s odborníkem. Přitom ale až 77 procent Čechů tvrdí, že je ochotných v případě duševních problémů vyhledat odbornou pomoc, řekla Anežka Kunštátová z agentury G82. Podle ředitelky společnosti Nevypusť duši Marie Salomonové je zjevné, že lidé v Česku často nepoznají včas, kdy je vhodné vyhledat odborníka. Potvrzují to podle ní i data Národního ústavu duševního zdraví, podle kterých až dvě třetiny lidí s depresí nevyhledá včas odbornou pomoc.

Téma duševního zdraví nese v české společnosti stále stigma, řekla Salomonová. Zhruba polovina lidí například v průzkumu uvedla, že by si musela rozmyslet, zda povolí svému potomkovi potkávat se s jiným duševně nemocným dítětem, uvedla Kunštátová. Kolem 17 procent podle ní považuje duševně nemocné za nebezpečné. Podle Salomonové se přitom i děti pravděpodobně běžně s lidmi s psychickými obtížemi potkávají. Každý pátý člověk nyní v ČR trpí duševními problémy, řekla. Podle ní mají ale Češi o tématu málo informací.

Mezi Čechy je podle Salomonové rozšířena i chybně optimistická představa o dostupnosti psychologické odborné péče. Že je jí dostatek i pro děti, se domnívá 43 procent lidí, řekla Kunštátová. Salomonová připomněla, že na jednu školu připadá asi 0,23 psychologa.

Rodiče v Česku podle ní navíc často zlehčují závažnost důsledků psychických problémů, a to i u potíží s vážnými důsledky. Málo pozornosti věnují lidé potížím, jako jsou Aspergerův syndrom, sociální fobie, bipolární, úzkostná či panická porucha, zjistil výzkum. Toho, že nepoznají duševní potíže dítěte, se podle Kunštátové obává 28 procent matek a otců. Většina u dětí řeší jen závažnější problémy, jako je sebepoškozování či agresivita, doplnila.

Pětina lidí podle průzkumu věří tomu, že jim v případě duševní poruchy pomůžou léky, polovina se domnívá, že vhodná je psychoterapie a dvě třetiny považují za řešení kontakt s kamarády a zdravý životní styl. Tato opatření ale podle Salomonové fungují dobře jen jako prevence. V případě výskytu obtíží už sama o sobě jako léčba ale nepomohou, uzavřela.