Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě

G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a "vystupňuje" kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství.

Lídři zemí G7 uvedli, že ukončení závislosti na ruských energiích bude zajištěno způsobem, který světu poskytne čas na zajištění alternativních dodávek a přijatelných cen pro spotřebitele. Chtějí toho docílit i pomocí urychleného snižování závislosti na fosilních palivech a přechodem na čistou energii v souladu s klimatickými cíli.

Zatímco se Putin chystá v pondělí s velkou pompou oslavit vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, jeho kroky na Ukrajině "zostuzují Rusko a historické oběti jeho lidu", uvedli v prohlášení představitelé skupiny.

Na virtuální schůzce, které se i zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, hlavy států a vlád Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států zopakovaly své dřívější závazky. Země G7 se v textu zavázaly "podniknout další kroky, aby pomohly Ukrajině zajistit svobodnou a demokratickou budoucnost, jakož i bránit se a odrazit budoucí akty agrese."

Vedoucí představitelé skupiny G7 se shodli, že svět musí zintenzivnit ekonomický tlak na Putina jakýmkoli způsobem, uvedl po jednání mluvčí britského premiéra Borise Johnsona. Musí také Ukrajině pomoci více a rychleji než dosud. "Ukrajina potřebovala obdržet vojenské vybavení, které by jí umožnilo nejen udržet území na Ukrajině, ale znovu ho dobýt," zdůraznil podle svého mluvčího Johnson.

Budou sankce Rusko bolet? Názory expertů se různí

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent a koncem dubna na 14 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.