Lipavský si po konferenci v Mnichově pochvaluje jednotu Západu

Jednotu podle Lipavského nenarušují ani různé debaty o rozsahu podpory Ukrajině, protože v Mnichově zaznívala jasná slova podpory Kyjevu v jeho boji proti ruské invazi.

"Máme samozřejmě různé debaty, jak Ukrajině pomáhat a co udělat. Někdy je diskuse až příliš teoretická o budoucích scénářích, ale ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná," řekl Lipavský českým novinářům. "Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný," dodal.

Podle Lipavského není jasné, jak bude konflikt v budoucnu vypadat. "Ale deklarace pomoci jsou silné," řekl. "Klíčové je, aby deklarace byly naplněny konkrétními skutky, ale k tomu slouží jiné formáty, které se tomu intenzivně věnují," uvedl o pomoci západních států Ukrajině.

Zvolený prezident Petr Pavel drolení jednoty Západu nevidí

Zvolený prezident České republik Petr Pavel drolení dosavadní jednoty Západu v postoji k Ukrajině a Rusku nevidí, spíše naopak. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v bavorské metropoli českým novinářům řekl, že Západ by měl kvůli tenčícím se zásobám zbrojních skladů aktivovat obranný průmysl, aby tak pomohl Ukrajině a zároveň posílil svou vlastní bezpečnost. Řekl také, že investovat do obrany je nezbytné a že je otázkou, zda v NATO dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu budou v budoucnu stačit.

"Musím říct, že právě opak je pravdou," odpověděl Pavel na dotaz, zda dosavadní jednota není v ohrožení. "Pokud některé země zastávaly po nějakou dobu zdrženlivější postoje, tak i tyto země volají, že Ukrajině je třeba poskytnout, co potřebuje a v co nejkratším čase. Příkladem je Německo, které v době, kdy my už jsme dodávali třeba i těžkou techniku, tak stále bylo zdrženlivé právě při dodávkách těžké techniky, protože to považovalo za riziko eskalace konfliktu," uvedl.

Pavel v této věci zmínil německého kancléře Olafa Scholze, který na nynější konferenci v Mnichově vyzval státy, které by mohly poskytnout tanky Leopard Ukrajině, aby tak co nejrychleji učinily. "Jednota Západu při podpoře Ukrajiny je jedním z klíčových faktorů úspěchu Ukrajiny v tomto konfliktu," dodal.

Otázkou je, zda výdaje na obranu v podobě dvou procent výkonu ekonomiky budou stačit. "Pro nás to dlouho byl nedosažitelný cíl. Vláda Petra Fialy se zavázala, že v roce 2024 to dvě procenta budou," řekl. "Jak se teď ukazuje, tak tento strop se stává podlahou. Třeba Polsko se blíží ke čtyřem procentům, další země jsou přes dvě procenta," uvedl.

Podle Pavla tak bude na pořadu dne, jak reagovat. "Měli bychom se řídit ne tím, kam si nastavíme laťku, ale nejdříve si definovat ty věcné potřeby a teprve z toho si odvodit, kolik nás to bude stát," uvedl.

Za příklad potřebných investic do obrany vidí posílení kapacit zbrojního průmyslu, což by pomohlo Ukrajině i samotným evropským státům. "Ta kapacita v evropských zemích je, je potřeba ji jen uvést do chodu," řekl.

V Mnichově měl během pátku a dneška Pavel několik schůzek, které označil za seznamovací. Za jednu z nejzajímavějších a nejprestižnějších označil setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. "Zajímal mě jeho pohled na věc," řekl Pavel s tím, že Francie jako velká evropská země má silné slovo v pomoci Ukrajině i v budoucnosti Evropské unie.

"Zvláštní na tom bylo, že hned při prvním našem jednání jsem ho nechal 15 minut čekat. Ne vlastní vinou, ale tak to tady bylo zařízeno, že francouzská delegace dostala zelenou, naše ne, takže jsem přijel asi o 15 minut později. Ale nijak to neubralo na vstřícnosti jednání," řekl.

Hlavním tématem jednání s Macronem byly Ukrajina s Ruskem. "Hovořili jsme i o nutnosti posílit a koordinovat evropský obranný průmysl nebo o rozvoji jaderné energetiky, aniž bychom šli do detailů," řekl.