Lotyšsko: EU musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku

Evropská komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027. Během dnešního jednání unijních lídrů to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před summitem prohlásil, že EU musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu z Ruska.

Aktualizováno 10.3.2022, 21:51 10. března 2022, 19:57 — Autor: Pavel Dratva / newsbox.cz / ČTK

Ilustrační foto
FOTO: Pixabay

Jiní šéfové států včetně českého premiéra Petra Fialy ovšem prosazují opatrnější postup, a summit tak zřejmě přinese pouze obecnější deklaraci o snaze snižovat závislost na ruském plynu a ropě.

Dodávky z Ruska zajišťují asi 40 procent spotřeby zemního plynu v EU a 30 procent spotřeby ropy. Rozhodnutí Moskvy vojensky napadnout Ukrajinu ovšem dramaticky vystupňovalo snahy tuto "závislost" ukončit a zasáhnout tak klíčový zdroj příjmů Ruska. Evropská komise v úterý navrhla, aby se tak v případě plynu stalo "mnohem dříve než v roce 2030".

Šéfka unijní exekutivy dnes upřesnila, že do poloviny května předloží plán, jak toho dosáhnout do roku 2027. Podle vysoce postaveného unijního činitele však tato strategie zatím nemá jednoznačnou podporu členských zemí. Některé státy podle něj nepovažují za realistické tento termín stihnout. Další země naopak usilují o co nejrychlejší odstřižení EU od ruského plynu, ropy či uhlí.

"Musíme nejen izolovat ekonomiku (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale co nejrychleji ji ochromit," řekl při příchodu na zámek ve Versailles lotyšský premiér. "Jsem přesvědčený, že bychom měli přijmout rozhodnutí zastavit dovoz energií z Ruska, abychom dostali Putina k vyjednávacímu stolu a zastavili válku," pokračoval Kariňš.

EU podobně jako Spojené státy a Británie uvalila na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu nebývale tvrdé sankce, rychlé zastavení nákupů ropy a plynu je ale podle lídrů některých členských zemí nemožné. Odmítá jej například maďarský premiér Viktor Orbán, který je podle svého mluvčího proti sankcím spojeným s ropou a plynem.

Český premiér dnes před odletem do Paříže řekl novinářům, že okamžité odstřižení unie od ruského plynu "není cesta, kterou bychom měli jít". Fiala plně podporuje snahy odpoutat se od ruských paliv a chce, aby se tak stalo co nejdříve. "Ale určitě to nebude v letošním roce," uvedl.

Pracovní verze závěrů summitu, kterou má ČTK k dispozici, mluví o dohodě na "postupném ukončení naší závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí". Konkrétní termín pro završení této snahy v návrhu uveden není.