Ve Francii skončilo první kolo prezidentských voleb bez velkých překvapení, do druhého kola, které se uskuteční 24. dubna, postoupil úřadující centristický prezident Emmanuel Macron a lídryně krajní pravice a europoslankyně Marine Le Penová. Naprostá většina francouzského tisku věnovala titulní stránku nadcházejícímu duelu, výběr témat odráží politickou orientaci deníků. Levicově laděné listy L'Humanité a Libération zvolily podkladovou černou barvu k vyjádření smutku ze třetího místa levicového kandidáta. Mnohé titulky připomínají, že Francouze čeká stejná volba jako v roce 2017. Opakuje se rovněž sportovní terminologie o odvetném zápase.
Po sečtení 97 procent hlasů má Macron 27,6 procenta a Le Penová 23,41 procenta hlasů. S velmi těsným odstupem za ní a 21,95 procenta na třetím místě skončil krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon. Jeho odstup od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.
Deník Le Monde možná jako jediný pro svou dnešní titulní stranu nezvolil fotografii politiků, ale snímek z válečné Ukrajiny; volbám přesto patří hlavní titulek. "Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos," píše deník na svých internetových stránkách. Tři nejúspěšnější kandidáti "posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly", píše Le Monde a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.
Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že "překvapení je, že není žádné překvapení". Zatímco před prvním kolem se Macron musel obávat, teď vše naznačuje tomu, že před druhým kolem se už bát nemusí a "vítězství by mu nemělo uniknout". Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.
"Odvetný zápas, výhodu má Macron," stojí na titulní straně deníku Le Parisien.
"Remake roku 2017 se opravdu bude konat," píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až "vysál" voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24. Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal 20 procent hlasů a skončil třetí. Pécresseová dnes dokonce vyzvala Francouze, aby jí pomohli uhradit výdaje na kampaň, a zachránili tak republikánskou stranu. Kvůli nízkému volebnímu zisku jí stát proplatí jen desetinu nákladů.
"Porážka, která vypadá jako vítězství," popisuje Mélenchonův výsledek deník Le Monde. Sice nepostoupil do druhého kola, ale upevnil si pozici nejviditelnějšího lídra levice.
První strana deníku L'Humanité je dnes černá s jediným sdělením "Pas elle" (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena "l" přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. "Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká," stojí v podtitulku.
Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako "hráz proti krajní pravici", což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k "uhlazení své image a zamaskování radikality". Zatímco v televizní debatě před pěti lety byla roztěkaná a měla problémy s odpověďmi v mnoha oborech, letos Macrona jen stručně pozdravila a své vystoupení zvládla.
Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny. Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety. Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.
Dneškem také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících 14 dní si naplánoval několik cest po celé Francii - v nejbližších dnech zavítá do Štrasburk na východě a přístavního města Le Havre na západě země. Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.