Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Budapešti po schůzce s předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy zástupci Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti.
"Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu," naléhal na tiskové konferenci Macron, jehož země od ledna na půl roku přebírá roli předsednické země Evropské unie.
Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli.
"My se řídíme základní zásadou: co je dovoleno ve Francii či v Německu, musí být dovoleno i v jiných členských zemích EU, jinak půjde o diskriminaci. Nesouhlasíme s diskriminací. Jsme pro rovnost 27 členských států," prohlásil Morawiecki na adresu sporů o stav vlády práva, právního státu a nezávislost soudů v Polsku. Evropská komise je už několik let s Varšavou v konfliktu kvůli polské soudní reformě, která podle unijní exekutivy zvyšuje politický vliv na soudní systém a omezuje jeho nezávislost.
Orbán ocenil otevřenost debaty s Macronem, který v Budapešti odhadl, že maďarská vláda se vzhledem k neochotě řešit zmíněné problémy před dubnovými parlamentními volbami nedočká peněz z unijních fondů.
"Jsme obětí politického vydírání, ale maďarská ekonomika je dost silná, aby vydržela i bez peněz z fondů EU. Maďaři neutrpí kvůli vydírání z Bruselu," prohlásil Orbán.
Vyčetl Bruselu, že "střílel Maďarsku do zad" za migrační krize v roce 2015. "Je nejvyšší čas, aby EU vyjádřila solidaritu vůči nám. Zatím jsme byli solidární jen my," řekl s tím, že Maďarsko by mělo dostat zpět "alespoň polovinu nákladů", které podle něj vynaložilo "na ochranu Evropy".
"Za ČR můžu říci, že my skutečně jsme solidární a to v činech," řekl český premiér v demisi Andrej Babiš a připomněl mise českých policistů i vojáků při ochraně hranic EU.
Macron, jehož země se po Novém roce chopí předsednictví v Evropské unii, zdůraznil zájem v tomto půlročním období postoupit vpřed i při řešení dalších problémů. "Je naším zájmem posunout vpřed problémy migrace. Schengen (společný prostor volného pohybu) potřebuje politické řízení a hlubokou reformu za francouzského předsednictví. Musíme zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie a musíme řešit problém návratu těch lidí, kteří nemají právo zůstat v EU," prohlásil.
Ohledně nastávajících změn v evropské energetice slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že " vždy musíme hledět na únosnost opatření" a "musíme poskytnout ochranu nejslabším". K udržitelným zdrojům jednoznačně patří energie z jádra, upozornil. Francie jadernou energetiku podporuje, na rozdíl od Německa či Rakouska.
Jádro zůstává klíčové i pro Českou republiku, přitakal šéf české vlády Babiš a zdůraznil, že není možné, aby emisní povolenky byly předmětem spekulací. "Povolenky jsou daň za emise. Nelze s nimi spekulovat. To není burza. ČR a Polsko budou na dalším summitu EU naléhat na změnu (příslušné) směrnice EU. Nelze připustit, aby (spekulace) měly dopad na průmysl," zdůraznil. Ocenil, že francouzský host sdílí názor, že nelze emisní povolenky rozšířit i na domácnosti a auta.
Morawiecki poukázal i na vysoké ceny plynu z viny ruského koncernu Gazprom, na což by měla EK reagovat. Navázal na Babiše při kritice umělého růstu cen emisních povolenek. "To se promítá do růstu inflace, jejíž míra je nejvyšší za čtvrt století," prohlásil a slíbil, že Polsko na summitu EU nastolí požadavek přebudovat celý systém emisních povolenek, aby nepodléhal spekulativním útokům.
Poděkoval také za solidární podporu Polsku, které podle něj na své hranici s Běloruskem chrání i východní hranice EU a NATO. "Musíme zabránit používání lidí jako živých terčů proti Evropské unii, jak činí (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko," řekl.
Ostatní premiéři se na tiskové konferenci loučili s Babišem, který ale upozornil, že až do pátečního jmenováni nové vlády zůstává českým premiérem. rozloučí se ve čtvrtek na summitu EU.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.