Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times.
Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.
Ve svém prvním volebním období Macron stál ve stínu německé kancléřky Angely Merkelové. Ta ale z čela Německa odešla a její nástupce Olaf Scholz postrádá charisma a jeho rozjezd ve funkci je nejistý. Macron se nyní s vyšší prestiží, kterou mu poskytlo znovuzvolení, bude snažit EU dodat nové nápady i dynamiku.
Zdá se, že nedávné události potvrzují mnohé z argumentů o hlubší evropské integraci, které francouzský prezident dříve přednesl. Pandemie covidu-19 konečně přesvědčila EU, aby se společně zadlužila - což Macron navzdory německé skepsi dlouho prosazoval. Navázání na tento úspěch by uvolnilo nové finance pro další společné evropské projekty a posílilo globální roli eura.
Válka na Ukrajině také vedla k příslibům zvýšení výdajů na obranu v celé Evropě, zejména v Německu. Jestli chce Evropa dosáhnout "strategické autonomie" na Spojených státech, jak se Macron dlouhodobě zasazuje, vyšší vojenské výdaje jsou nezbytné. Do karet argumentům pro evropskou soběstačnost nahrává i pravděpodobnost, že se do Bílého domu v roce 2024 vrátí Donald Trump. Nejednoho Evropana děsí představa, jak by USA pod Trumpovým vedením zvládaly Rusko.
Macronova vize Francie byla vždy neoddělitelná od jeho vize Evropy. Po obou volebních vítězstvích, ať už v neděli večer nebo v roce 2017, vystoupil na pódium za zvuků unijní hymny - Ódy na radost od Ludwiga van Beethovena.
Francouzský prezident má zároveň v Evropě několik silných spojenců. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sdílí jeho touhu po "geopolitické" Evropě. Dobrý vztah má také s italským premiérem Mariem Draghim, který se stejně jako Macron živil jako investiční bankéř. Francouzský lídr si rozumí i s řeckým ministerským předsedou Kyriakosem Mitsotakisem. Francie a Řecko nedávno podepsaly dohodu o obraně, která odráží jejich společné obavy z Turecka.
Uskutečnění Macronovy vize ale stále brání velké překážky. Francouzský prezident totiž umí být okouzlující a brilantní, ale i arogantní a nepříjemný.
Macron se umí rychle urazit i urážky rozdávat. Jeho první období v čele Francie poznamenaly plamenné diplomatické hádky. Během nedávné volební kampaně označil polského premiéra Mateusze Morawieckého za "krajně pravicového antisemitu". Je velmi neobvyklé, aby se vedoucí představitelé EU takto napadali a vyvolává to vážné pochybnosti o Macronově schopnosti sjednotit evropskou sedmadvacítku.
Vyhrocené jsou rovněž vztahy francouzského státníka s některými spojenci mimo EU. Francie loni (velmi krátce) stáhla své velvyslance z USA a Austrálie kvůli tajnému podpisu bezpečnostního paktu AUKUS, který pro Francii znamenal ztrátu významného zbrojního obchodu. A Londýn vnímá Macrona jako nejmíň přátelského evropského lídra.
V kontrastu s těmito občas napjatými vztahy se spojeneckými zeměmi Macron zahájil nepovedenou ofenzivu šarmu, jejíž cílem bylo vybudovat vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V letech před ruskou invazí na Ukrajinu se Francie neúspěšně a jednostranně snažila o sblížení s Moskvou. Macronova snaha udržet otevřenou komunikaci s Putinem - před začátkem války i nyní - se setkala s hlasitou kritikou a nedůvěrou ze strany středoevropských států.
Právě tyto rozpory v zásadní otázce Ruska a Ukrajiny nyní představují největší překážku Macronovy evropské vize. Velká část severní a střední Evropy vnímá Francii jako vůči USA instinktivně nepřátelskou zemi, která se zároveň příliš horlivě snaží o případné usmíření s Ruskem, než aby byla pro Evropu spolehlivým strategickým vůdcem.
Ben Judah z washingtonského nevládního institutu Atlantic Council tvrdí, že kvůli válce na Ukrajině je nyní mnoho zemí EU z hlediska evropské bezpečnosti "více než kdy jindy ochotno udržet ve hře Británii a USA". Proto se obávají francouzských slov o "strategické autonomii" EU. Obnovený význam NATO signalizuje nový zájem Finska a Švédska (oba členské státy EU) o vstup do aliance.
Macron má velkou příležitost v příštích pěti letech "vybudovat Evropu". Úspěch však může vyžadovat víc než jen genialitu a energii. Bude vyžadovat také vlastnosti, kterými francouzský prezident neproslul - trpělivost a empatii.
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.