Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times.
Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.
Ve svém prvním volebním období Macron stál ve stínu německé kancléřky Angely Merkelové. Ta ale z čela Německa odešla a její nástupce Olaf Scholz postrádá charisma a jeho rozjezd ve funkci je nejistý. Macron se nyní s vyšší prestiží, kterou mu poskytlo znovuzvolení, bude snažit EU dodat nové nápady i dynamiku.
Zdá se, že nedávné události potvrzují mnohé z argumentů o hlubší evropské integraci, které francouzský prezident dříve přednesl. Pandemie covidu-19 konečně přesvědčila EU, aby se společně zadlužila - což Macron navzdory německé skepsi dlouho prosazoval. Navázání na tento úspěch by uvolnilo nové finance pro další společné evropské projekty a posílilo globální roli eura.
Válka na Ukrajině také vedla k příslibům zvýšení výdajů na obranu v celé Evropě, zejména v Německu. Jestli chce Evropa dosáhnout "strategické autonomie" na Spojených státech, jak se Macron dlouhodobě zasazuje, vyšší vojenské výdaje jsou nezbytné. Do karet argumentům pro evropskou soběstačnost nahrává i pravděpodobnost, že se do Bílého domu v roce 2024 vrátí Donald Trump. Nejednoho Evropana děsí představa, jak by USA pod Trumpovým vedením zvládaly Rusko.
Macronova vize Francie byla vždy neoddělitelná od jeho vize Evropy. Po obou volebních vítězstvích, ať už v neděli večer nebo v roce 2017, vystoupil na pódium za zvuků unijní hymny - Ódy na radost od Ludwiga van Beethovena.
Francouzský prezident má zároveň v Evropě několik silných spojenců. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sdílí jeho touhu po "geopolitické" Evropě. Dobrý vztah má také s italským premiérem Mariem Draghim, který se stejně jako Macron živil jako investiční bankéř. Francouzský lídr si rozumí i s řeckým ministerským předsedou Kyriakosem Mitsotakisem. Francie a Řecko nedávno podepsaly dohodu o obraně, která odráží jejich společné obavy z Turecka.
Uskutečnění Macronovy vize ale stále brání velké překážky. Francouzský prezident totiž umí být okouzlující a brilantní, ale i arogantní a nepříjemný.
Macron se umí rychle urazit i urážky rozdávat. Jeho první období v čele Francie poznamenaly plamenné diplomatické hádky. Během nedávné volební kampaně označil polského premiéra Mateusze Morawieckého za "krajně pravicového antisemitu". Je velmi neobvyklé, aby se vedoucí představitelé EU takto napadali a vyvolává to vážné pochybnosti o Macronově schopnosti sjednotit evropskou sedmadvacítku.
Vyhrocené jsou rovněž vztahy francouzského státníka s některými spojenci mimo EU. Francie loni (velmi krátce) stáhla své velvyslance z USA a Austrálie kvůli tajnému podpisu bezpečnostního paktu AUKUS, který pro Francii znamenal ztrátu významného zbrojního obchodu. A Londýn vnímá Macrona jako nejmíň přátelského evropského lídra.
V kontrastu s těmito občas napjatými vztahy se spojeneckými zeměmi Macron zahájil nepovedenou ofenzivu šarmu, jejíž cílem bylo vybudovat vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V letech před ruskou invazí na Ukrajinu se Francie neúspěšně a jednostranně snažila o sblížení s Moskvou. Macronova snaha udržet otevřenou komunikaci s Putinem - před začátkem války i nyní - se setkala s hlasitou kritikou a nedůvěrou ze strany středoevropských států.
Právě tyto rozpory v zásadní otázce Ruska a Ukrajiny nyní představují největší překážku Macronovy evropské vize. Velká část severní a střední Evropy vnímá Francii jako vůči USA instinktivně nepřátelskou zemi, která se zároveň příliš horlivě snaží o případné usmíření s Ruskem, než aby byla pro Evropu spolehlivým strategickým vůdcem.
Ben Judah z washingtonského nevládního institutu Atlantic Council tvrdí, že kvůli válce na Ukrajině je nyní mnoho zemí EU z hlediska evropské bezpečnosti "více než kdy jindy ochotno udržet ve hře Británii a USA". Proto se obávají francouzských slov o "strategické autonomii" EU. Obnovený význam NATO signalizuje nový zájem Finska a Švédska (oba členské státy EU) o vstup do aliance.
Macron má velkou příležitost v příštích pěti letech "vybudovat Evropu". Úspěch však může vyžadovat víc než jen genialitu a energii. Bude vyžadovat také vlastnosti, kterými francouzský prezident neproslul - trpělivost a empatii.
Jak Dara Rolins tráví svou aktuální koncertní pauzu? Nikoho z jejích fanoušků asi nepřekvapí, že důležitou součástí volna je cestování po světě. Slovenská zpěvačka se naposledy ozvala z jedné asijské země. Líbilo se jí tam?
Všichni vnímáme Helenu Vondráčkovou především jako zpěvačku, až se občas zapomíná, že několikrát zazářila i před filmovou kamerou. V Karlových Varech si v těchto dnech vzpomněli na hereckou kariéru popové hvězdy.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) není jediným představitelem své strany, který se kriticky vyjádřil k oslavám 17. listopadu na Národní třídě. O svůj názor se podělil také Filip Turek. Občany vyzval, aby si listopadový svátek nenechali ukrást aktivisty.
Vilma Cibulková se před časem ztratila lidem z očí, takže i mnozí kolegové si o ni dělali strach. Uznávaná herečka až teď prolomila mlčení a konečně řekla pravdu o svých problémech, které ji na nějakou dobu vyřadily z běžného života.
Už tradičně doprovázel pražské oslavy listopadového státního svátku i Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Vystoupily velké osobnosti české hudební scény, z pódia znovu zazněla slova na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se Babišova vláda snaží změnit.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nova se po mnoha letech opět pokusí konkurovat populární StarDance s podobným formátem. Tancovat se ale bude na ledě v show Hvězdy na ledě. V pondělí se Češi a Slováci dozvěděli jména prvních pěti hvězd, kteří přijali tuto velkou výzvu.
Veronika Žilková si na materiální dárky opravdu nepotrpí, ale k říjnovým narozeninám něco přece jen dostala. Postarala se o to její nejstarší dcera. Co obdržela známá herečka od Agáty Hanychové? Úplně levné to pro influencerku nebylo.
Nadace Život umělce zveřejnila jména prvních laureátů letošních ocenění Master Prix. Cenu za celoživotní přínos kultuře letos obdrží vedle řady dalších osobností herec Bolek Polívka, zpěvák Jaroslav Hutka, operní pěvkyně Magdalena Hajóssyová nebo herečka Jana Boušková. Slavnostní večer, během něhož bude oceněno 38 jedinečných umělců, proběhne 5. prosince v pražském Kině Lucerna.
Meteorologové v úterý varovali před silným větrem, který v částech Česka bude úřadovat i zítra. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Lelu Vémola byste momentálně v Česku hledali marně. Slovenka vzala dvě ze svých tří dětí a vyrazila do zahraničí. Proč ale jeden z potomků zůstal doma s tatínkem? Má to samozřejmě logické vysvětlení.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.