Macron už nebude mít většinu v Národním shromáždění, přišel zhruba o sto křesel

Druhé místo v parlamentních volbách podle údajů ministerstva obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.

Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranu UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.

Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů.

To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.

Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. "Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy," prohlásila.

Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.

Francii čekají vyjednávání, vyloučeno není ochromení parlamentu

Koaliční dohoda, menšinová vláda nebo chaos. To jsou podle agentury Reuters tři možné scénáře po parlamentních volbách ve Francii, ve kterých prezidentská koalice Spolu nedosáhla na většinu mandátů. V zemi tak vznikla politická situace, která je pro pátou republiku nezvyklá. Podle analytiků voliči nechtěli francouzskému prezidentovi vystavit do druhého mandátu bianco šek. Úspěch v neděli slavila opozice, která však také není dost politicky silná.

"Zatímco prezidentský mandát sotva začal, voliči chtěli vyvážit síly a nenechat volnou ruku Emmanuelovi Macronovi," řekl stanici France Info politolog Bruno Cautrès. Prezidentský blok ztratil ve srovnání s volbami v roce 2017 zhruba 100 mandátů a ve volbách neuspěli i někteří velmi blízcí Macronovi spolupracovníci, například bývalý ministr vnitra a šéf vládního poslaneckého klubu Christophe Castaner nebo předseda dolní komory parlamentu Richard Ferrand.

Příčiny neúspěchu ve vládním táboře zatím zkoumají. Podle jeho představitelů za to může malé zakořenění vládních sil na místní úrovni. Nová vláda premiérky Élisabethe Borneové nevzbudila mezi voliči nová očekávání a překvapení. "V roce 2017 Macronův tábor ztělesňoval mládí a obnovu, nyní se ale tato dynamika přesunula k NUPES (Nová lidová, ekologická a socialistická unie)," uvedl Cautrès. Opozice také Macronovi vyčítala, že mezi první a druhým kolem se vydal na dlouhou zahraniční cestu, během které například navštívil Ukrajinu.

Spokojenost se svým výsledkem naopak dává najevo opozice, i když v řadě případů se jedná jen o dílčí vítězství. Levicová NUPES ve velké míře udávala tón kampani a má druhý nejvyšší výsledek. Její šéf Jean-Luc Mélenchon se ale chtěl stát premiérem, na což se 140 až 150 mandáty nemá ani zdaleka dostatečnou politickou sílu. Radují se také Republikáni, kteří odvrátili špatný výsledek z prezidentských voleb, kdy jejich kandidátka Valérie Pécresseová nedosáhla ani na pět procent preferencí. Po pěti letech v opozici však ztratili 40 procent mandátů.

Jediným skutečným vítězem se tak jeví Národní sdružení. Jeho politici v povolebních televizních pořadech říkají, že jejich voliči konečně budou mít v parlamentu zastoupení, které si vzhledem k jejich počtu zaslouží. Ukazuje se také, že "republikánská dohoda", která zaručovala, že levicové a pravicové strany budou hlasovat proti krajní pravici ve druhém kole voleb, funguje čím dál méně.

Současné rozložení sil v parlamentu otevírá pro francouzskou politiku nezvyklé scénáře. Prezident Macron může nechat ve funkci stávající vládu a doufat, že se proti ní nevytvoří většina, která by ji odvolala. V takovém případě by si kabinet musel vyjednávat pokaždé podporu u opozičních poslanců. Tato situace nebyla ani za páté republiky zcela nezvyklá. Na konci 80. let za mandátu prezidenta Françoise Mitterranda takto vládly socialistické kabinety, které se střídavě opíraly o hlasy komunistů a středových stran.

Vyloučena není ani koaliční dohoda s dalším klubem. Nejčastěji se zmiňují Republikáni, prohlášení jejich činitelů v posledních hodinách ale ukazují, že na to ve straně nepanuje jednoznačný názor. "Jsme v opozici a zůstaneme v opozici," řekl šéf strany Christian Jacob, ačkoliv jiní představitelé se vyjadřovali k dohodě s vládními silami vstřícně. Koaliční vlády jsou však ve francouzské politice v posledních desetiletích cizorodým prvkem. Pátá republika a poloprezidentský systém se zrodily za účelem omezit předchozí styl koaličního vládnutí, který byl typický pro čtvrtou republiku a generoval křehké vlády.

Nejvíce se však příznivci francouzského prezidenta obávají ochromení parlamentu. Již v neděli večer premiérka Borneová mluvila o "neobvyklé situaci", další členové koalice ale volí podstatně peprnější výrazy. "Bude to peklo," řekl jeden z nich deníku Le Monde. Pokud by sněmovna byla opravdu ochromena, prezident ji může rozpustit. Udělat to Macron může prakticky kdykoliv, média ale mluví o tom, že by ke kroku pravděpodobně nepřistoupil dříve než za rok. Politologové také poukazují na případy z minulosti, kdy se rozpuštění Národního shromáždění obrátilo proti prezidentovi a v nové sestavě získaly převahu opoziční síly.

Opoziční politici však nehodnotí situaci tak negativně jako vládní tábor. Představitelé NUPES opakovaně vyjádřili přesvědčení, že nová situace může posílit roli Národního shromáždění. To v situaci, kdy prezident má i parlamentní většinu, funguje jako potvrzovatel rozhodnutí hlavy státu a jeho vlády. Nyní prezident, kterému je často vyčítána arogance a neschopnost vnímat názory jiných lidí, bude muset přistoupit na podstatně konsenzuálnější druh vládnutí. Podle komentátorů tak bude muset projevit vlastnosti, ve kterých dosud příliš nevynikal.

Volby jsou pro Macrona velké zklamání, vládnutí bude těžké, píše tisk

Výsledky nedělních parlamentních voleb ve Francii jsou velkým zklamáním pro prezidenta Emmanuela Macrona. Bez jasné většiny v dolní komoře parlamentu se mu bude vládnout těžko a pro své legislativní návrhy bude muset hledat podporu i mimo svůj tábor. Jednání a hledání kompromisů přitom nepatří mezi silné stránky hlavy státu, píše dnes francouzský tisk. Důvod k oslavám má krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bude mít ve sněmovně jeden z největších klubů, pro levicové uskupení NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) jsou výsledky jen polovičním úspěchem.

Na většině prvních stránek francouzských novin je dnes fotografie prezidenta Macrona se zamyšleným či zklamaným výrazem. Podle francouzského tisku není pochyb, že výsledky voleb, ve kterých prezidentská koalice Spolu nezískala většinu 289 mandátů, jsou pro Macrona velkým zklamáním, ponižující prohrou či políčkem od voličů.

"Je to ohromné odmítnutí Emmanuela Macrona, který byl po dvou měsících od znovuzvolení do Elysejského paláce ve volbách potrestán. A pro prezidenta republiky se otevírá hrozivý scénář, který může způsobit obtíže jeho snahám o reformy," napsal dnes deník Le Monde.

Francouzská média poukazují na to, že země se po mnoha desetiletích nachází v situaci, kdy v Národním shromáždění nebude jasná politická většina. Hrozí tak, že vláda nebude moci vládnout. Podle deníku Le Figaro prezident Macron bude muset "hledat spojence a dělat kompromisy, aby dokázal naplnil politický program, který je však nyní kvůli novým poměrům sil v Národním shromáždění už neplatný". Podle deníku byly nedělní volby "referendem proti Macronovi", které prezidentovi dalo "krutou lekci".

Podle regionálního deníku La Voix du Nord v nové politické situaci bude muset Macron prokázat "zásadní vlastnosti, které mu doteď chyběly: vážně naslouchat zemi a jejím živým silám, vytvořit prostor pro jednání, přestat vytvářet komise, do nichž schovával problémy, a naučit se pěstovat a vytvářet kulturu kompromisu". Podle levicového deníku Libération je rozložení sil v parlamentu pro Macrona "neznámým územím", kterého ho donutí diskutovat, vyjednávat a tvořit kompromisy. "Prezident v uplynulých pěti letech v této oblasti mírně řečeno nevynikal," uvádí deník.

Pravicové listy si také všímají výsledků NUPES, která získala méně křesel, než kolik levicovému bloku přisuzovala většina průzkumů. Podle ekonomického deníku Les Echos se jedná o jednu z mála dobrých zpráv nedělních voleb. Pro lídra levicové aliance Jeana-Luka Mélenchona, který chtěl dovést svůj blok do vlády, se jedná o poloviční vítězství. "Výsledek, 131 poslanců, se zdá výrazně pod tónem jeho hřmotné kampaně," napsal deník Le Figaro, podle kterého se blok pravděpodobně stane největším opozičním klubem.

Důvod k radosti má naopak Národní sdružení Marine Le Penové, které získalo nejvíce mandátů za svou existenci a překonalo tak rekord 35 poslanců, kterého v roce 1986 dosáhla jeho předchůdkyně Národní fronta. Pro krajně pravicovou stranu to znamená, že dostane od státu více peněz a bude mít výrazně větší prostor a vliv na chod parlamentu, uvádí stanice BFM-TV. Pokud by se navíc politické strany, které tvoří blok NUPES, nedohodly na společném klubu, tak by se Národní sdružení mohlo stát největší opoziční silou v dolní komoře francouzského parlamentu.

Podle deníku Le Monde má Macron před sebou jen dvě možnosti. Buď pokaždé hledat v parlamentu podporu pro své návrhy, nebo uzavřít koalici s nějakým dalším klubem. Podle novin má prezidentský tábor nejvíce společného s pravicovými Republikány, kteří mají přes 60 mandátů. Pravice se podle deníku Les Echos nachází v paradoxní situaci. Má nejmenší klub za mnoho desetiletí a současně je "posledním záchranným kruhem pro Emmanuela Macrona". K možnosti uzavřít koalici však zazněly od lídrů pravice po uzavření volebních místností protichůdné hlasy a podle deníku Le Figaro není tento scénář příliš pravděpodobný. "Macronovi příznivci by ho museli přijmout a Republikáni schválit," píše konzervativní deník.