Penzijní reforma zahrnující zvýšení hranice odchodu do důchodu na 64 let dokončila cestu francouzským parlamentem poté, co opozice neuspěla se dvěma návrhy na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasování o důvěře navazovala na rozhodnutí vlády prosadit svůj plán bez souhlasu Národního shromáždění a neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.
"Dospěli jsme do konce demokratického postupu ohledně této reformy, která je pro naši zemi zásadní," reagovala na vývoj v dolní komoře parlamentu premiérka Élisabeth Borneová. "Jsem odhodlána se svými ministry pokračovat v zavádění nezbytných změn v naší zemi a věnovat veškerou svou energii tomu, abych splnila očekávání našich spoluobčanů," dodala premiérka těsně před odchodem do Elysejského paláce. Ministr práce Olivier Dussopt ve vlastním twitterovém příspěvku doplnil, že vláda se nyní soustředí na uvedení reformy do praxe.
Pro vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona dnes nejprve hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287. První návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.
Druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN), podpořilo jen 94 poslanců. Ostatní opoziční strany už dříve ohlásily, že pro něj nebudou hlasovat. Vyslovení nedůvěry bylo způsobem, jak zvrátit přijetí změn důchodového systému v dolní komoře. Jelikož ani napodruhé neprošlo, zákon je oficiálně považován za přijatý.
Výsledek hlasování o nedůvěře je pro Macrona úspěch, ale stále bude čelit značnému tlaku. Jeho neschopnost najít v parlamentu dostatečnou podporu pro hlasování o důchodové reformě podkopala jeho reformní program a oslabila jeho vůdcovství, napsala agentura Reuters.
Podle analytiků banky Barclays bude vláda dál fungovat, i když "bude značně oslabena, zatímco sociální protesty proti reformě budou pravděpodobně ještě několik týdnů pokračovat, což by mohlo negativně ovlivnit francouzskou ekonomiku".
Odbory již dříve prohlásily, že ve stávkách, které narušují chod země již od ledna, budou pokračovat. "Ve čtvrtek se sejdeme znovu," řekla na shromáždění v Paříži Helene Mayansová z odborové ústředny CGT.
Opoziční strany návrh zákona patrně napadnou u Ústavní rady, která by mohla rozhodnout o jeho částečném nebo úplném zrušení, pokud se bude domnívat, že porušuje ústavu. Pokud jej schválí, oficiálně vejde v platnost.
Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (přes 28.750 Kč).
Jakmile byl oznámen těsný neúspěch hlasování, zákonodárci z levicové Nepodrobené Francie (LFI) křičeli Borneovou, aby odstoupila, a mávali transparenty s nápisy: "Sejdeme se v ulicích."
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Agáta Hanychová stále dělá překvapenou z toho, co jí "provedla" kamarádka z úspěšného podcastu. Maminka Ornelly Koktové se - jak už to tak bývá - k událostem kolem dcery nemíní mlčet. A Hanychovou neváhala označit za hloupou.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.
Českou hudební scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, jenž byl přes 30 let členem legendární kapely Olympic. Opustil ji před šesti lety ze zdravotních důvodů.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.