Merkelová se vložila do sporu mezi Polskem a EU

"Politika je víc, než jen jít k soudu," prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru Evropské unie, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Jednání s cílem vyřešit tento spor "možná už probíhají, a pokud ne, Německo se o ně bude zasazovat", dodala podle DPA šéfka německé vlády.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů. Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo. Varšava zatím se splněním tohoto rozhodnutí otálí.

Merkelová na společné tiskové konferenci s Morawieckým kromě jiného rovněž vyzvala Bělorusko i Polsko, aby pomohly migrantům, kteří uvázli v obtížných humanitárních podmínkách na hranici mezi oběma zeměmi. Zároveň ostře kritizovala zacházení běloruských úřadů s běženci, které zneužívají k "hybridním útokům" vůči sousedním unijním státům.

"Toto je výzva pro běloruskou stranu. Musíme jim dát najevo, že jsou to lidé, kteří potřebují pomoc, ochranu. Jsou to lidé, kteří jsou využíváni jako prostředek nátlaku. Řekla jsem to i ruskému prezidentovi. Myslím si, že je naprosto nepřijatelné, aby takové hybridní útoky byly prováděny s využitím těchto lidí," zdůraznila kancléřka.

Litva, Lotyšsko a Polsko obviňují režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že vybízí stovky a tisíce migrantů z Blízkého východu a z Afriky k nelegálnímu přecházení jejich hranic. Podle těchto států i podle EU jde odvetu za sankce, které unie přijala v reakci na loňské běloruské prezidentské volby, které opozice i evropský blok považují za zfalšované, a na porušování lidských práv při násilném potlačování protestů proti Lukašenkovi.

Merkelová novinářům podle ruské agentury TASS také řekla, že s Morawieckým hovořila i o energetice, včetně otázek kolem plynovodu Nord Stream 2 a změny postoje USA v této věci. "Znovu jsem jasně uvedla, že naším úkolem je udržet status Ukrajiny jako partnera při tranzitu plynu. Na to je zaměřena naše dohoda se Spojenými státy," dodala Merkelová.

Polský premiér, jehož vláda se proti existenci tohoto plynovodu důrazně staví, k tomu poznamenal, že dohody týkající se zachování tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny snižují napětí spojené s nadcházejícím spuštěním Nord Streamu 2.

Plynovod dlouhý přes 1200 kilometrů má do Evropy přepravovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. USA a Polsko se proti realizaci plynovodu Nord Stream 2 důrazně stavějí, přičemž upozorňují na nebezpečí zvýšení energetická a ekonomické závislosti evropských zemí na Rusku. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika.