Meziroční růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí zrychlil, ukazují odhady

Celkově se ekonomika ve čtvrtletí potýkala s vysokou inflací a přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích. Válka na Ukrajině se ve vývoji hrubého domácího produktu (HDP) projeví negativně až od druhého čtvrtletí, dodali ekonomové.

Ve čtvrtém čtvrtletí loni ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Český statistický úřad zveřejní předběžný odhad HDP za 1. čtvrtletí v pátek 29. dubna.

Za růstem ekonomiky stála v prvním čtvrtletí podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ve velké míře setrvačnost. "Domácnosti byly přes rostoucí ceny vcelku ochotné utrácet, k čemuž přispěly jejich úspory akumulované během předchozích dvou let a uvolňování covidových restrikcí. Také investice zřejmě vykázaly lehký meziroční růst, daný především nízkou základnou. Dopady Ruskem vyvolané války se do české ekonomiky v tomto období projevily spíš pozitivně – v podobě vývozu služeb na pomoc uprchlíkům a zvýšených nákupů pohonných hmot domácnostmi před jejich dramatickým zdražením. Negativní dopady převáží až od druhého kvartálu," uvedl.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek upozornil, že se česká ekonomika musela vypořádávat kromě problémů s mezinárodní logistikou ovlivňující výkon tuzemského průmyslu i s vysokou inflací, která se negativně podepsala na kupní síle domácností. "Samozřejmě je tu i problém všeobecně vysoké výrobní inflace a nedostatku některých surovin a komponent, který trápí tuzemské hospodářství už více než rok," uvedl. Slabý výsledek ekonomiky lze podle něj očekávat od druhého čtvrtletí, kdy se na výkonu odrazí nejenom inflace, ale i válka na Ukrajině.

"V meziročním srovnání sice růst HDP vypadá silně, avšak je nutné připomenout nízkou srovnávací základnu z loňského prvního čtvrtletí, kdy byla domácí ekonomika tlumena protipandemickými opatřeními," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Z dosud zveřejněných statistik je podle něj jasné, že k žádný prudký růstu domácí ekonomiky na začátku letošního roku nepřišel. "Definitivní uvolnění covidových omezení pomohlo především části sektoru služeb (obchod, pohostinství) a teplejší zima stavebnictví. Naopak od průmyslu žádné zázraky čekat nelze," uvedl.

I podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta růstu pomohlo rozvolnění protipandemických opatření na počátku čtvrtletí, které se pozitivně projevilo ve spotřebě domácností. "Ovšem výrazné zhoršení důvěry spotřebitelů v březnu indikuje, že růst výdajů domácností ke konci čtvrtletí již zamrzl. Duo průmyslu a zahraničního obchodu v prvním čtvrtletí ještě nestihlo HDP stáhnout dolů," uvedl.