Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat síly

Jedním z klíčových bodů jeho plánu je kontrola hranice mezi USA a Mexikem, přičemž očekávaným prvním krokem jsou deportace těch, kteří se dopustili trestných činů. Mnoho obhájců práv imigrantů se však obává, že se tato opatření brzy rozšíří na širší část populace a zasáhnou i ty, kdo mají podle nich právo v USA zůstat.

Například Liga občanů Spojených států hispánského původu (LULAC) už nyní mobilizuje finanční prostředky a právníky, aby bojovala proti potenciálně „krutým“ imigračním politikám Trumpovy administrativy. Generální ředitel LULAC Juan Proaño varoval, že masové deportace by negativně ovlivnily nejen rodiny imigrantů, ale celou americkou společnost a ekonomiku. Podle právníků z organizací, jako je Americká unie pro občanské svobody (ACLU) nebo Národní centrum pro spravedlnost imigrantů (NIJC), se už nyní připravují právní kroky proti případným extrémním opatřením, včetně plánů na nasazení armády, které jsou podle nich nelegální.

Ve městech jako Houston se šíří obavy mezi hispánskou komunitou. Cesar Espinosa, který působí jako lídr v houstonské komunitě a je sám držitelem zelené karty, uvedl, že mnozí členové „smíšených rodin“ — složených z občanů USA i nelegálních imigrantů — se obávají, že jejich blízcí budou deportováni. Espinosa také uvedl, že některé prvky machismu mohly vést k podpoře Trumpa i mezi latinskoamerickými muži.

Někteří podnikatelé z hispánské komunity, jako například Jorge Rivas, který provozuje Sammy's Mexican Grill v Arizoně, podporují Trumpovu politiku deportací zločinců. Rivas, sám imigrant, je přesvědčen, že deportace kriminálních imigrantů může zemi prospět, pokud se zaměří pouze na zločince a nebudou postihovat zákona dbalé rodiny.

Mezitím se v Kalifornii, kde je zemědělství silně závislé na pracovní síle migrantů, ozývají hlasy za imigrační reformu, která by umožnila přístup do USA na dočasnou práci a legalizovala stávající pracovní sílu. Předsedkyně kalifornského zemědělského sdružení Shannon Douglass uvedla, že stát by měl odstranit překážky zaměstnávání migrantů a řešit chronický nedostatek pracovníků.

V New Yorku se církevní organizace, které se již dlouhodobě věnují poskytování pomoci imigrantům, připravují na možnost, že budou muset svou činnost rozšířit na podporu ohrožených komunit v případě deportací. Rev. Chloe Breyerová, výkonná ředitelka Mezinárodního centra v New Yorku, řekla, že církevní síť, která nyní zajišťuje potraviny a ubytování, by mohla být snadno mobilizována, pokud bude nutné reagovat na rozsáhlejší deportace.

New Yorkské úřady také ujišťují imigranty, že město bude nadále dodržovat své zákony o „azylovém městě“, které brání spolupráci místních orgánů s federálními imigračními úřady. Komisař pro záležitosti imigrantů, Manuel Castro, uvedl, že strach mezi imigranty je často důsledkem dezinformací a nenávistných útoků. Předseda koalice New York Immigration Coalition, Murad Awawdeh, však připomněl, že tyto zákony nebrání federálním agenturám ve vlastních akcích a neposkytují tak úplnou ochranu.

Na federální úrovni se orgány, jako je Celní a hraniční ochrana USA (CBP) a Imigrační a celní správa (ICE), k plánům nové administrativy zatím nevyjádřily. Hranice s Mexikem zažívají v současnosti nižší počet zatčení než v předchozím roce, ale podle údajů CBP došlo v některých obdobích v roce 2023 k více než 10 000 zadržení denně.

V San Diegu se očekává podpora posílení hraniční kontroly, zatímco v Los Angeles starostka Karen Bassová prohlásila, že město bude stát za imigranty a nadále podporovat politiky na ochranu přistěhovalců. Losangelská školní čtvrť, druhá největší v USA, uvedla, že nebude spolupracovat s federálními úřady na vymáhání imigračních zákonů, pokud to zákon přímo nevyžaduje.

Na mexické straně hranice se nacházejí tisíce migrantů, kteří čekají na legální vstup do USA přes aplikaci CBP ONE. Obavy z možného omezení těchto přístupů rostou, přičemž někteří migranti mohou kvůli nejistotě raději volit nelegální vstup.