Mimořádná daň by prošla legislativním procesem do konce roku, řekla Adamová Pekarová

Podle šéfky klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové se musí zajistit to, aby to nakonec nezaplatili koncoví zákazníci a firmy.

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku koncem června připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba bank i dalších sektorů. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.

Daň by se podle Pekarové Adamové mohla týkat firem, které na současné situaci vydělávají bez toho, že by inovovaly své produkty a získávaly více klientů. TOP 09 se podle ní obecně nebrání zavedení jednorázové mimořádné daně nebo daně, která by platila po omezenou dobu.

Podle Schillerové by měl nejdřív kabinet parametry projednat za zavřenými dveřmi. Vláda také nevyužívá nadstandardní inflační příjmy, poznamenala. "Nevyřeší to strukturální deficit, řeší to přechodnou dobu," uvedla k mimořádné dani. Banky by podle ní mohly spíše přispívat do fondu například na investice.

Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Čistý zisk Komerční banky vzrostl meziročně o 60 procent na 8,426 miliardy korun. V případě České spořitelny to bylo meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl o 101 procent na 2,9 miliardy korun a Raiffeisenbank o 78 procent na více než tři miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je nárůst o 45 procent. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Analytici oslovení ČTK se tento týden shodli, že zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy, o kterém se také hovořilo, je ekonomický nesmysl. Diskuse se podle nich vede spíše právě o dočasné dani z nadměrných zisků, kterou by s výhradami akceptovali. Ovšem ta podle nich těžko vyřeší problém českých veřejných financí.