Ministerstvo školství (MŠMT) plánuje nejpozději 15. října předložit vládě ke schválení materiál, v němž nastíní rozvoj českého školství do roku 2027. Dokument s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023-2027 se nyní připravuje. Návrh počítá například s úpravou financování škol s přihlédnutím k počtu znevýhodněných žáků.
K pracovní verzi materiálu se mohla do 15. ledna vyjádřit veřejnost, znovu budou lidé moci dokument připomínkovat v květnu. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová.
Materiál ve verzi z prosince 2022, kterou zpracovalo MŠMT a ke které mohli následně zájemci podávat své připomínky, se věnuje mimo jiné předškolnímu, základnímu, odbornému a celoživotnímu vzdělávání, podpoře a rozvoji pedagogů a ředitelů škol a rovnému přístupu ke vzdělávání pro všechny žáky.
V případě předškolního vzdělávání se chce úřad zaměřit mimo jiné na to, aby do školek chodilo co nejvíce dětí, a to už od tří let. Zároveň chce ministerstvo docílit snižování počtu odkladů školní docházky, který je v Česku podle odborníků extrémně vysoký. V ZŠ by se podle MŠMT měli učitelé v následujících letech zaměřit na to, aby žákům poskytovali vzdělávání orientované na získávání znalostí a dovedností potřebných pro jejich budoucí život.
K tomu, aby bylo vzdělávání v českých školách zaměřeno na všechny žáky a rozvíjelo je, je podle resortu potřeba, aby učitelé uměli používat moderní metody a formy vzdělávání. K tomu jim chce pomoci nabízením dalšího vzdělávání a podpory. Totéž plánuje poskytovat i ředitelům škol, aby byli lídry pedagogického sboru.
Stále trvajícím problémem českého školství je podle MŠMT závislost výsledků vzdělávání na socioekonomickém statusu žáků. Děti z chudých rodin se podle odborníků častěji než jejich spolužáci ze zajištěných rodin potýkají s horšími výsledky ve vzdělávání. Častěji proto odcházejí ze škol před dokončením studia, a hrozí jim proto celoživotní vyloučení ze společnosti. Úřad proto chce změnit financování škol. Podle nynějšího plánu ministerstva by nové financování škol mělo zohledňovat mimo jiné podíl žáků ze znevýhodněného prostředí, dětí z nízkopříjmových rodin a z rodin z odlišného kulturního prostředí.
Resort nyní k dokumentu podle Lednové od ředitelů škol, učitelů, politiků, zástupců organizací věnujících se vzdělávání i studentů a rodičů obdržel 227 připomínek. Nejčastěji se týkaly obsahů vzdělávání a podpory učitelů. "V rámci kvalitního a dostupného předškolního vzdělávání šlo o dotazy k počtu dětí na učitele a na snížení výjimky počtu dětí ve třídě. Všeobecně padaly připomínky napříč tématy pro podporu wellbeingu a duševního zdraví dětí, žáků, studentů a pracovníků škol, se zaměřením na systematickou podporu jejich sociálních a emočních dovedností. U tématu podpory a rozvoje pedagogů a leaderů škol odbornou veřejnost zajímal kompetenční profil absolventa/učitele a zaměření dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků," uvedla.
Termíny finálního zpracování záměru stanovuje podle zástupců úřadu vyhláška, na jejímž základě bude návrh materiálu 15. května zveřejněný na 30 dnů k veřejné konzultaci. Finální verzi záměru chce ministerstvo ke schválení vládě předložit do 15. října.
Počasí v Česku se oteplovalo už v závěru uplynulého týdne a tento trend bude pokračovat i v tomto týdnu. Maximální teploty budou opět dosahovat tropických hodnot, očekávají se ale i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu je u konce. Jednu z kontroverzí tentokrát vyvolal i moderátor Marek Eben. Po jeho slovech se ozval bývalý premiér, jiná známá osobnost zvažovala, zda se vůbec do lázeňského města vydá. Jak to dopadlo?
StarDance se sice na podzim vrátí na televizní obrazovky, ale stále zcela neustoupily obavy z jejího možného konce ve vysílání České televize kvůli plánované úpravě financování veřejnoprávních médií. Z Karlových Varů však nyní přišla dobrá zpráva.
Letošní jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu sice skončil teprve v sobotu, ale čeští filmoví nadšenci by už rádi věděli, jak si mají naplánovat příští léto. Organizátoři to vědí, takže již prozradili, kdy se festival uskuteční v roce 2027.
Veronika Žilková si nenechala ujít letošní ročník karlovarského filmového festivalu a dokonce se osobně setkala s některými z hlavních zahraničních hvězd. Pro českou herečku to byl zajímavý zážitek, protože si uvědomila důležitou věc.
Tragédie se v sobotu stala při motocyklových závodech na brněnském automotodromu. Po nehodě zemřeli dva závodníci ze zahraničí, další program víkendové akce byl zrušen. Okolnostmi případu se zabývá policie.
Dara Rolins a Pavel Nedvěd za sebou mají náročné období a manažer českého fotbalového národního týmu ho má nepochybně i před sebou. Slavní snoubenci si tak nepochybně zaslouží pořádnou dovolenou, ze které se zpěvačka ozvala fanouškům.
Jubilejní šedesátý ročník karlovarského filmového festivalu v sobotu večer vyvrcholil slavnostním zakončením, kde byly předány ceny. Křišťálový glóbus získal film Padlé ovoce, udělena byla také tři čestná ocenění.
Červenec je každoročně měsícem, kdy si nejen v Česku připomínáme našeho nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Krátce před nedožitými narozeninami mnohonásobného Slavíka se slovenští kolegové vydali k jeho hrobu. Co na místě viděli?
Čeští herci s oblibou vyrážejí na filmový festival do Karlových Varů. Výjimkou není ani Bolek Polívka, který si ve Varech nenechává ujít různé společenské události. Tentokrát se mu ale přihodilo něco, s čím opravdu nepočítal.
Příští víkend bude na našem území opravdu tropický, naznačuje aktuální výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejvyšší odpolední teploty opět překročí třicítku, v neděli se ale má ochladit.
Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024).