Ministerstvo chce snížit teplotu v prostorech škol mimo učebny

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 19. září 2022 19:58
Sdílej:

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd).

Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Novela předpokládá rovněž snížení požadavků na větrání ve třídách a tělocvičnách.

 Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. V učebnách škol by pak podle jeho návrhu měla klesnout z 20 na 19 stupňů.

Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory škol určovala dosud kromě minimální a maximální teploty také optimální teplotu vytápění. Pro učebny a šatny byla stanovena na 22 stupňů Celsia s odchylkou dvou stupňů nahoru či dolů, pro tělocvičny 20 stupňů s odchylkou o dva stupně více či méně. Nově by vyhláška už optimální teplotu určovat neměla, bylo by v ní uvedeno jen minimum a maximum. Pro učebny by se teplota mohla pohybovat mezi 20 a 28 stupni Celsia, v šatnách mezi 18 a 28 a v tělocvičnách mezi 17 a 28 stupni Celsia. Minimální teplota ve sprchách by měla klesnout z 24 na 21 a na chodbách a záchodech z 18 na 17 stupňů Celsia.

Změnit by se mělo i ustanovení, podle kterého se rozhoduje o uzavření školy kvůli zimě. Dosud platí, že se provoz školy zastaví při poklesu teploty v učebnách pod 18 stupňů Celsia ve třech po sobě jdoucích dnech, nebo pod 16 stupňů v jednom dni. Nově by se mělo o vyhlášení uhelných prázdnin rozhodnout tehdy, pokud by teplota v prostorech školy na tři dny klesla pod minimální stanovenou hodnotu, tedy třeba v učebnách pod 20 stupňů a v tělocvičnách pod 17 stupňů.

Navržené limity podle ministerstva neohrožují zdraví dětí a žáků. Úřad v materiálu k novele poukázal na to, že se inspiroval i zkušenostmi ze zahraničí. Například ve Velké Británii se třídy vytápí minimálně na 18 stupňů Celsia a v Německu na 20 stupňů, v Rakousku je doporučená teplota v místnosti pro sedavou činnost 20 až 23 stupňů a v tělocvičnách 14 až 17 stupňů, uvedlo MZd.

Jako další opatření navrhlo ministerstvo omezit větrání. Zatímco nyní má mít žák v učebně 30 metrů krychlových čerstvého vzduchu na hodinu a v tělocvičně 90 metrů krychlových, nově by to mělo být v obou případech 20 metrů krychlových. Toto množství čerstvého vzduchu by podle ministerstva mělo stačit pro všechny věkové skupiny dětí.

Návrh nyní čeká na projednání pracovními komisemi legislativní rady vlády. Meziresortní připomínkové řízení před tím úřad zkrátil na pět dní a omezil na ministerstvo školství, ministerstvo práce a ministerstvo pro místní rozvoj. Resorty se podle ministerstva zdravotnictví na návrhu úpravy shodly.

Témata:
Stalo se
České celebrity
Eva Burešová

Co si řekly naposledy? Eva Burešová promluvila o rozhovoru se Slováčkovou

Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti. 

Počasí
Ilustrační fotografie.

Mrazivé počasí ještě neopustilo Česko. Platí výstraha

Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období. 

České celebrity
Anna Slováčková

První pietní místo pro Aničku Slováčkovou (†29). Kde vzniklo a kdo přišel?

Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové. 

Společnost
Analýza
Ilustrační foto

Proč věříme fake news a konspiračním teoriím? Roli hraje nejen strach a nedůvěra

Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.