Ministerstvo odhaduje letos růst HDP 2,4 procenta, pak přijde pokles

MF pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.

Podle Stanjury bude hospodářská recese zřejmě mírná. "Pokud nepřijde velký externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad," řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míní, že vláda zaspala a reaguje pozdě. Vláda by podle ní měla podpořit ekonomiku. Připomněla opatření předchozí vlády, v níž řídila resort financí, přijaté v době covidové pandemie, která přispěla k růstu. "A ne tady způsobovat neustálý chaos, vydávat neustálá rozporuplná vyjádření a hlavně vyvolávání strachu v lidech,“ vyčetla nynější vládě.

I přes nástup recese MF neočekává významnější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta. Stanjura v této souvislosti upozornil, že Česko zůstává na předním místě v Evropské unii co do nízké míry nezaměstnanosti a tuto pozici neohrozilo ani zapojení desítek tisíc uprchlíků z Ukrajiny na trh práce.

Předpokládaný nárůst nezaměstnanosti na 3,1 procenta je podle Schillerové stále ještě dobré číslo a Česko bude patřit mezi země s nejnižší nezaměstnaností v EU. "Nicméně, když sleduji vedle toho prohlášení celé řady firem, svazů, které je zastřešují, komor, že hodlají v příštím roce propouštět, tak to nemusí být číslo konečné,“ řekla dnes bývalá ministryně financí ČTK a České televizi.

Za nejzávažnější problém označil Stanjura inflaci, která táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP. "Hlavním ekonomickým problémem současnosti je vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo," řekl.