Ministerstvo připravilo vyhlášku o odškodnění za povinná očkování. Zatím bez covidu

Materiál, zveřejněný na webu vlády, je možné připomínkovat do konce března.

Zákon o odškodnění za újmu způsobenou povinným očkováním platí od letošního dubna, reaguje na nález Ústavního soudu z roku 2015. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.

Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. "Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají," uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem - záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Ročně je tak podáno asi 400.000 dávek hexavakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Právě s odškodňováním za očkování proti těmto devíti nemocem a pneumokokovým infekcím vyhláška počítá. U každé nemoci je vypsána možná reakce, většinou anafylaktický šok a někdy i další, a doba, ve které by se měly objevit. Například u anafylaktického šoku, tedy rozsáhlé alergické reakce, jde o čtyři hodiny. U ostatních řádově o dny.

Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) řádově stovky až tisíc podezření na nežádoucí účinky za rok, počty postupně klesají. Naprostá většina hlášených reakcí jsou podle SÚKL ty, které výrobce označil jako očekávatelné. Nejčastější jsou lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.

Zákon počítá s odškodněním za trvalé následky. Výše odškodnění za újmu po povinném očkování se bude řídit občanským zákoníkem. V případě uznání nároku, pokud chybu neudělal lékař či výrobce, peníze poškozenému vyplatí ministerstvo zdravotnictví. Celkové náklady není resort schopen předem odhadnout, může jít o stovky tisíc až desítky milionů korun ročně.

Kvůli obtížnému prokazování návrh zákona nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. "Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky," píše se v dokumentu.

Anafylaktický šok je alergická reakce, při níž se objeví otok, vyrážka, dušení a nízký krevní tlak. Branchiální neuritida je ztráta pohyblivosti paže či ramene, artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Encefalopatie je postižení mozku. V ostatních případech bude ministerstvo posuzovat nárok podrobněji.

Podmínkou odškodnění je žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy zdravotní újma vznikla. Pokud resort neodškodní žadatele do šesti měsíců nebo mu přizná nižší než žádanou částku, má poškozený právo se do čtyř let obrátit na soud.

Odškodnění případných následků očkování proti covidu-19 řeší samostatný zákon, který očkování umožnil. S žádostí o odškodnění se podle serveru Lidovky.cz na ministerstvo obrátilo 15 lidí. Šest žádostí už ministerstvo zamítlo, zbytek prověřuje.