Ministerstvo školství se kvůli situaci na Ukrajině zabývá mj. přípravou škol na děti uprchlíků

Školní docházka je podle ní povinná pro děti, které jsou v Česku trvale, přechodně déle než 90 dnů nebo žádají o mezinárodní ochranu. Cizinci s oprávněným pobytem v ČR mají také právo na vzdělávání na středních školách. Co se týče vysokoškolských studentů z Ukrajiny, ministerstvo na jejich podporu připravuje dotační program.

Rusko minulý týden ve čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu. V důsledku toho ji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo už přes 500.000 lidí. Česká vláda počítá zatím se zajištěním pomoci pro 5000 lidí.

Ministerstvo školství má podle Lednové tak jako jiné ústřední správní úřady krizový štáb, který má mimořádnou situaci řešit. "Krizový štáb ministerstva byl už aktivován, jeho členy jsou náměstci ministra, popřípadě další přizvané osoby z jednotlivých sekcí. V současné době se řeší například zajištění nezletilých dětí bez doprovodu, zajišťování kapacit ve školách a školských zařízeních, příprava dětí na povinnou školní docházku, repatriace českých učitelů a dětí a tak dále," řekla.

"Pokud by měla do ČR migrovat větší skupina žáků ve věku povinné školní docházky, byli by zařazeni do škol podle místa pobytu," uvedla. Školy by pak pomoc s integrací těchto děti mohly hledat například na webu Národního pedagogického institutu (NPI), kde jsou mimo jiné informace o tlumočnících či takzvaných adaptačních koordinátorech nebo seznam psychologů, kteří se v krajích věnují péči o děti cizinců. "NPI nabízí také systémové vzdělávání učitelů pro práci s žáky cizinci," podotkla mluvčí. Připomněla, že od loňského září funguje ve školách nový systém jazykové přípravy žáků cizinců. Rozsah kurzu češtiny pro cizince je 100 až 200 hodin podle úrovně znalostí po dobu maximálně deseti měsíců.

Právo na vzdělávání na středních školách mají v Česku Ukrajinci s povolením pobytu nebo ti, kteří si o něj požádají, řekla Lednová. "Do prvních ročníků středních škol mohou být žáci přijímání pouze na základě absolvování přijímacího řízení, nicméně školský zákon umožňuje žáky přijmout i do vyššího ročníku. O přijetí rozhoduje ředitel střední školy, podmínkou je volná kapacita daného oboru vzdělání," vysvětlila. V případě potřeby podle ní může zřizovatel školy povolit výjimku ze stanoveného nejvyššího počtu žáků, a to do počtu navýšení o čtyři žáky.

Co se týče vysokoškoláků, ministerstvo podle Lednové podporuje ukrajinské studenty dlouhodobě stipendii vlády ČR. Aktuálně je vládních stipendistů z Ukrajiny 40. "Kromě toho je MŠMT s vysokými školami v kontaktu, připravuje dotační program na podporu studentů z Ukrajiny a pomáhá vysokým školám s koordinací některých aktivit," doplnila. Jednolivé vysoké školy pak podle ní nabízí pomoc i sami, podrobnosti zveřejňují na svých webech.