Ministerstvo vnitra opět navrhne využitelnost informací tajných služeb u soudu

Na případ zaměstnance ministerstva zahraničí upozornil web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i BIS. Muž musel ministerstvo podle Deníku N opustit. Trestní stíhání však znemožňuje podle zdroje Deníku N fakt, že nelze využít zpravodajské informace před soudem.

Podle nynějších předpisů mohou zpravodajské služby upozornit orgány činné v trestním řízení na to, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a opatřit vlastní důkazy. Využívání zpravodajských informací omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, které konstatovalo, že odposlechy tajných služeb nedosahují "garančních kvalit, které vyžaduje trestní řád". V řízení je tak nelze použít, protože ve smyslu trestního řádu nebyly získány zákonným způsobem.

Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) v listopadu 2019 prosadilo ve vládě novelu, která by umožnila informace získané zpravodajskými službami v trestním řízení využívat jako důkazy. Použitelnost informací tajných služeb měla omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šlo jiným způsobem obtížně zjistit. "Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat," uváděla důvodová zpráva.

Předloha měnící zákon o policii a další předpisy se však následně ve Sněmovně nedostala ani přes první čtení. Kritice ji tehdy podrobila v otevřeném dopise padesátka právníků, kteří upozorňovali, že informace od zpravodajských služeb se získávají mimo standardní procesy a jejich pravost a věrohodnost nelze obvykle přezkoumat. Nynější šéf poslanců vládní ODS Marek Benda tehdy v pozici opozičního politika hovořil o hrozbě vzniku nové Státní bezpečnosti (StB). "Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb," uvedl tehdy Benda.

Rakušan dnes v souvislosti s případem zaměstnance MZV ocenil kvalitní práci tajných služeb. "Máme ale dluh. Informace zpravodajských služeb se nemohou používat jako důkaz v trestním řízení. Napravíme to a předložíme změnu zákona," uvedl.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ČTK napsal, že současnou úpravu považuje za vyváženou a funkční. "BIS standardně předává v daných případech informace orgánům činným v trestním řízení. Pak je to na nich, to je dělba rolí," uvedl.

Novelu před třemi lety podpořili ředitelé Vojenského zpravodajství Jan Beroun i BIS Michal Koudelka. Upozornili ale i na rizika. "Je na to třeba nahlížet z pohledu společnosti, jestli má zájem na tom, aby se pachatel určité trestné činnosti dostal k soudu," řekl tehdy Beroun. Možnost by se podle něj měla týkat pouze vybraných trestných činů, konkrétně terorismu a špionáže. Při využití informací tajných služeb u soudu by mohlo také na druhou stranu hrozit, že by rozvědky nemohly vyhovět soudu při žádosti o odhalení jejich postupů, prostředků a lidí, kdyby to ohrožovalo zákonné zájmy tajných služeb.