Ministři obrany EU jednomyslně podpořili společné financování zbraní pro Ukrajinu

Ministři obrany zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na financování dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po ministerském jednání to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU bude podle něj financovat mimo jiné poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní, stejně jako paliva do tanků či letadel. Unie také Ukrajině zpřístupní prostřednictvím svého satelitního centra informace o pohybech ruských jednotek.

Aktualizováno 28.2.2022, 16:59 28. února 2022, 16:52 — Autor: Pavel Dratva / newsbox.cz / ČTK

Evropská unie, ilustrační fotografie.
FOTO: Pixabay

EU společně zaplatí dodávky zbraní mimounijnímu států poprvé v historii, ve svém rozpočtu na to vyhradila 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Některé země mohou separátně poslat Kyjevu i stíhačky, ty však z unijních fondů podle Borrella financovány nebudou.

"Tyto peníze budou využity na poskytnutí obranných zbraní, a to zbraní velké ráže, protitankových střel a různého vybavení," řekl novinářům Borrell. EU bude podle něj financovat i dodávky paliva pro ukrajinské vojenské stroje a další vojenský materiál. Konkrétní dodávky závisí na koordinaci členských států a Ukrajiny. Polsko se již nabídlo, že bude organizovat jejich převoz na ukrajinskou hranici. Naopak Maďarsko jako další soused Ukrajiny z bezpečnostních důvodů účast na převozu zbraní odmítlo.

Do dodávek zbraní Ukrajině se v posledních dnech kromě zemí východního křídla EU v reakci na stupňující se ruskou agresi vůči sousedovi rozhodly připojit i další státy jako Německo. Moskva to označila za nepřátelské počínání a ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil pohotovost ruských jaderných sil, což však podle EU nic nemění na snaze podporovat bránící se Ukrajinu i dodávkami zbraní.

Podle Borrella musí být EU připravena, že tvrdé sankce vůči Rusku a podpora Ukrajiny budou mít negativní ekonomický dopad. "Musíme být připraveni zaplatit tu cenu. Jinak bychom v budoucnu platili mnohem vyšší. Vztahy s Ruskem již nebudou určovány obchodem," řekl Borrell.

Šéf unijní diplomacie vyjasnil také svá nedělní slova o tom, že by EU mohla poskytnout Ukrajině i stíhací letouny. Některé členské země tak podle něj mohou učinit, avšak kvůli omezené výši unijního vojenského fondu nebudou letouny hrazeny ze společných peněz.

Borrell také kritizoval běloruské referendum, v němž země ovládaná autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem schválila ústavní změny včetně zrušení neutrálního statusu Běloruska. To umožní případné umístění jaderných zbraní jiných států na běloruském území.

"Víme, co to znamená. Že bude moci Rusko umístit své jaderné zbraně do Běloruska. To je velmi, velmi nebezpečná cesta," prohlásil Borrell.