Mnichovské konference se kromě Scholze zúčastní i Macron, Duda nebo Pavel

Bezpečnostní konference, na které bude jedním z hlavních témat ruská invaze na Ukrajinu, se v bavorské metropoli koná tento týden od pátku do neděle.

Vedení konference, která je považována za jedno z předních mezinárodních bezpečnostních fór, již před týdnem oznámilo, že Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harrisová. Americký prezident Joe Biden se konference zúčastnil v roce 2021, kdy se ale kvůli pandemii nemoci covid-19 konala digitálně. Za Českou republiku do Mnichova přijede ministr zahraničí Jan Lipavský, pozvání přijal také nově zvolený prezident Petr Pavel. Pavel nebude na konferenci ještě v roli prezidenta, očekává nicméně neformální setkání s lídry jiných zemí.

V Mnichově budou podle Heusgena zastoupeni také představitelé Evropské unie, OSN i jihoamerických či afrických států.

Jedním z hlavních témat třídenního jednání bude ruská invaze na Ukrajinu. Ruští zástupci ale do Mnichova nepřijedou, kvůli agresivnímu postoji Moskvy vůči Ukrajině je organizátoři nepozvali. Přesný program konference zveřejní ve čtvrtek.

Bezpečnostní konference rovněž udělí svou cenu pojmenovanou po svém zakladateli Ewaldu von Kleistovi. Letos ji podle Heusgena dostanou Finsko se Švédskem za své zlomové rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance. Obě severské země se k tomu odhodlaly v reakci na ruskou invazi, vstup do NATO jim ale dosud neschválily dvě členské země: Turecko a Maďarsko. Loni ocenění dostal šéf NATO Jens Stoltenberg a o rok dříve tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

Pavel se v Mnichově sejde například s Macronem

Zvolený prezident Petr Pavel se při bezpečnostní konferenci v Mnichově v pátek a sobotu sejde například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo prezidentem Litvy Gitanasem Nausédou. Řekl to po dnešním setkání s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem v Lánech. Další schůzky jsou v jednání. Chce mimo jiné apelovat na rychlou vojenskou pomoc Ukrajině napadené Ruskem.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes během své návštěvy Ostravy uvedl, že považuje za správné, že se nový prezident bude účastnit mnichovské bezpečnostní konference. "Bude mít možnost navázat kontakty s řadou účastníků, a to si myslím, že je z hlediska budoucnosti určitě výhodné," uvedl Fiala. Premiér dodal, že v případě zahraniční politiky jsou s nově zvoleným prezidentem domluveni, že budou kroky koordinovat. "Pan nově zvolený prezident si je velmi dobře vědom těch rolí, které má v zahraniční politice vláda, i toho, co má a může dělat hlava státu. Ta koordinace je velmi důležitá," uvedl Fiala.

Pavel také pravděpodobně do konce března navštíví Slovensko a prezidentku Zuzanu Čaputovou, setká se rovněž s polským prezidentem Andrzejem Dudou a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Konference se v bavorské metropoli uskuteční tento týden od pátku do neděle, jedním z hlavních témat bude ruská invaze na Ukrajinu. Akce se zúčastní vedle německého kancléře Olafa Scholze také například polský prezident Duda, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo vysoce postavený čínský diplomat Wang I.

Setkání na okraj konference považuje Pavel spíše za seznamovací. Chce ale zdůraznit, že vstřícnost, se kterou byl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijat v Británii, ve Francii či v Bruselu, by neměla zůstat pouze v rovině slov či emocí, ale měla by být proměněna do velice rychlé a konkrétní vojenské pomoci.

"Z různých zdrojů vyplývá, že Ruská federace připravuje protiofenzivu. Může být poměrně zásadní. Pokud nebude Ukrajina dostatečně vybavená k tomu, aby mohla ofenzivě čelit, mohlo by dojít i k poměrně zásadnímu zvratu ve vývoji konfliktu," řekl Pavel.

Tento týden kromě Mnichova plánuje ve středu a ve čtvrtek cestu do Karlovarského kraje, kde se chce setkat s vedením kraje a měst a zavítat do škol, firem či se setkat se zástupci neziskových organizací. Zajímá ho, jak krize dopadá na občany kraje a jak ti vnímají vládní opatření. Obecně chce hovořit také o hlavních problémech kraje, například o nedostatku škol, dostupnosti zdravotní péče či možnosti kulturního a sportovního vyžití.