Moskva mezi "zahraniční agenty" řadí i vědecký časopis, charitu a ekology

Na černou listinu se zmíněná vědecká publikace dostala poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnila otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu.

Udělení nálepky "cizího agenta", který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. "Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý," napsal na facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. "Je to jako živelná pohroma - neví se, jak se na to připravit," dodal šéfredaktorův zástupce Michail Gelfand.

Nadace KAF působí v Rusku od roku 1993 a uskutečňuje programy zaměřené na rozvoj dobročinnosti, posílení komunit a zvýšení kvality a dostupnosti sociální, zdravotní a psychologické pomoci, připomněl Kommersant. Dodal, že ekologičtí Přátelé Baltu zkoumali kvalitu vody a přítomnost odpadu v moři, propagovali trvale udržitelná řešení a zabývali se také osvětou při ochraně přírody.

V Rusku fungují už tři rejstříky "zahraničních agentů": pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv. Pro zařazení na "černou listinu" musí dotyční "vyvíjet politickou činnost" v nejširším slova smyslu a dostávat "zahraniční financování", což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi "agenty" má mnohdy likvidační dopady.