Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil účast ruských a běloruských reprezentantů na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži pod vlajkou neutrálních sportovců. Toto rozhodnutí umožňuje jednotlivcům z těchto zemí soutěžit, ne však reprezentovat dané země.
Do soutěží se dosud kvalifikovalo jedenáct "neutrálních" sportovců, z toho osm z Ruska a tři z Běloruska. Ti budou moci startovat pod neutrální vlajkou, bez státní hymny nebo symbolů. MOV uvedl, že sportovci s vazbami na vojenské nebo policejní složky budou nadále vyloučeni, stejně jako ti, kteří aktivně podporují válku na Ukrajině.
Týmy z obou zemí nebudou mít povolení soutěžit na olympijských hrách. Rozhodnutí bylo přijato poté, co se zástupci mezinárodních federací a národních olympijských výborů vyslovili pro přijetí neutrálních sportovců na 12. olympijském summitu v Lausanne.
Francouzský prezident Emmanuel Macron už v září prohlásil, že na příštích olympijských hrách v Paříži se nesmí objevit vlajka Ruska jako státu, který páchá válečné zločiny na Ukrajině. Navzdory probíhající ruské invazi na Ukrajině ale tehdy MOV doporučil, aby ruští i běloruští sportovci mohli soutěžit na mezinárodních soutěžích, za předpokladu, že splní stanovené podmínky včetně soutěžení pod neutrální vlajkou a prokáží, že aktivně nepodporují válku na Ukrajině.
"Doufám, že jde o svědomité rozhodnutí olympijského světa. Není ale to hostitelský stát, který by měl rozhodovat o tom, co má dělat MOV. (Prezidentovi výboru) Thomasi Bachovi plně důvěřuji," řekl francouzský prezident.
"Samozřejmě, že na olympijských hrách v Paříži nemůže být ruská vlajka, myslím, že v tom je shoda. Pro Rusko jako zemi není (na olympiádě) místo v době, kdy páchá válečné zločiny, kdy deportuje děti," konstatoval Macron.
V rozhovoru pro francouzský sportovní deník L'Équipe se Macron zamýšlel i nad tím, jak rozlišovat mezi ruskými sportovci, kteří jsou komplici současného ruského režimu a těmi, kteří jsou jeho oběťmi uvedl server euronews.
Ukrajinský premiér Denys Shmyhal v létě prohlásil, že Ukrajina je připravena bojkotovat olympijské hry v Paříži, pokud bude Rusku a Bělorusku povoleno se soutěže zúčastnit.
"Ukrajina je odhodlaná. Byla vytvořena mocná mezinárodní koalice pro spravedlivý sport, zahrnující 35 států. Jsme připraveni společně bojkotovat olympijské hry v Paříži, pokud bude Ruské federaci a Bělorusku umožněno se soutěže zúčastnit," napsal na telegramu.
"Očekáváme, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) učiní správné rozhodnutí a rezolutně odvolá agresora z olympiády," dodal v srpnu s tím, že Rusko zabilo stovky ukrajinských sportovců a trenérů a zničilo nebo poškodilo stovky sportovních zařízení během války.
Ruský ministr sportu Oleg Matycin označil na jaře výzvu 35 zemí k vyloučení Ruska a Běloruska kvůli invazi na Ukrajinu z olympijských her v roce 2024 za nepřijatelný. Podle návrhu MOV by Rusové a Bělorusové mohli v Paříži startovat jako neutrální atleti. Jejich návrat do soutěží zdůvodnil prohlášením Organizace spojených národů, která vyloučení Rusů a Bělorusů označila za diskriminaci.
Prezident MOV Thomas Bach už na jaře při návštěvě mistrovství světa ve sjezdovém lyžování hájil záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska, proti kterému se v Evropě i v dalších zemích zvedla velká vlna nevole.
Argumentoval tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Odmítl, že by se MOV kvůli svému přístupu ocitl na "špatné straně historie". Krátce po ruské invazi na Ukrajinu, která začala takřka před rokem, ale drtivá většina mezinárodních sportovních organizací vyloučila ze svých soutěží sportovce z Ruska i jeho spojence Běloruska.
Tehdy to doporučoval i MOV a sankce platí dosud. Vedení světového olympismu ale nedávno uvedlo, že uvažuje o tom, že by na OH připustil start neutrálních sportovců z Ruska a Běloruska, kteří se vymezí proti válce na Ukrajině.
Bach už dříve vyzval Ukrajinu, aby upustila od výzev k bojkotu. Zatím nenaznačil, že by pod tlakem měnil postoj. A nemyslí si, že by na plánech MOV bylo něco špatného. "Historie ukáže, kdo dělá víc pro mír. Jestli ti, kteří se snaží držet cesty otevřené, komunikovat, nebo ti, kteří chtějí izolovat a rozdělovat," uvedl.
V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.
Navzdory tragédii se o víkendu v Česku odehrály všechny zápasy dvou nejvyšších soutěží. V neděli ale atmosféru narušila informace o úmrtí Leandra Limy, brazilského hráče Pardubic, který hostoval v Prostějově. Dnes se objevily první informace o okolnostech jeho nečekaného odchodu.
Jméno Radka Kašpárka patří v březnu k těm hodně skloňovaným. Řešil se především osud jeho vztahu s manželkou Andreou, v průběhu tohoto týdne pak vyšlo najevo, že kuchař končí s jedním z projektů na Nově. A spekuluje se o tom, že okolnosti konce jsou jiné, než se oficiálně uvádí.
Jméno Taťány Kuchařové se v poslední době nejčastěji skloňuje v souvislosti s tím, jak se stále vyrovnává s bývalým manželem Ondřejem Brzobohatým. Co ale víme o jejím aktuálním osobním životě?
Na Slovensku došlo o víkendu k útoku medvěda na člověka s tragickými následky. U Detvy v Banskobystrickém kraji zemřel muž, jenž utrpěl devastující poranění hlavy. Případem se zabývá policie.
Česko v závěru loňského roku zasáhla velice smutná zpráva, když náhle zemřela Helena Zeťová. Bylo jí pouhých 44 let. Rána to byla i pro Terezu Kerndlovou, jejíž vztahy s někdejší kolegyní z Black Milk se začaly opět zlepšovat.
Rusko se potýká s epidemií neznámého onemocnění. V několika regionech byl zaznamenán zatím neidentifikovaný virus, který se u pacientů projevuje přetrvávající horečkou a silným kašlem, při němž někteří lidé kašlou krev. Upozornil na to deník Helsinki Times.
Pro nikoho už nejsou žádným překvapením zprávy o hospitalizacích Jiřího Krampola, který v uplynulých dnech opět skončil v jedné z pražských nemocnic. Tentokrát nebylo ihned jasné, co slavného pacienta trápí. Známý herec a bavič se nyní ozval z nemocničního lůžka a vše ozřejmil.
V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.
Jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem panuje podezření na slintavku a kulhavku na farmě. V neděli o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V reakci má podle jeho slov dojít ke zpřísnění opatření na hranicích se Slovenskem.
Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu.
Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News.