Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Ondřej Brzobohatý se po oznámení rozpadu dalšího manželství držel raději v ústraní. To ale není možné dělat věčně, proto se v uplynulých dnech konečně ukázal na veřejnosti. Populární hudebník a syn legendárního herce měl ale jeden zásadní požadavek.
Ruští sportovci zřejmě budou mít možnost se zúčastnit již příštích olympijských her ve Spojených státech amerických. Mezinárodní olympijský výbor totiž přerušil suspendaci Moskvy, která vešla v platnost v souvislosti s její invazí na sousední Ukrajinu.
Jiřina Bohdalová je v mnoha ohledech nedotknutelnou osobností, ale nastávají situace, kdy ani ona není ušetřena. Jedna taková situace nastala dokonce před televizními kamerami. Popsala ji jiná známá Češka, která u toho také byla.
Policejní manévry zažili lidé ve středu v jihočeských Strakonicích. Strážci zákona tam rozběhli pátrání po ženě, která měla na souseda vytáhnou zbraň. Podezřelou osobu se podařilo zadržet, nebezpečí už nikomu nehrozí.
Strach měli lidé v uplynulých týdnech o Pavla Vítka, jenž skončil v péči lékařů kvůli vážným problémům se srdcem. Nyní už je ale zřejmé, že všechno dobře dopadlo, protože zpěvák se opět objevuje na veřejnosti.
Česká sportovní obec se může radovat. Jedna z našich nejúspěšnějších disciplín totiž zůstane v programu zimních olympijských her. Paralelní obří slalom na snowboardu, v němž opakovaně kralovala Ester Ledecká a naposledy na její úspěchy navázala Zuzana Maděrová, nebude chybět ani za čtyři roky ve Francii.
Festival Letní filmová škola Uherské Hradiště, jehož 52. ročník se koná od 24. do 30. července, prozradil první hosty a odtajnil programové sekce. Výroční ceny letos získají Anna Geislerová, Jiří Lábus a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot. Festival slavnostně zahájí česká premiéra filmu Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka.
Exprezident Miloš Zeman se domnívá, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Vztahy Jitky Boho nejsou neznámou. Zejména ten poslední s hercem Lukášem Langmajerem se v médiích řešil hodně, takže lidé dobře vědí, že modelka je znovu k mání. Jak sama prozradila, o nápadníky nemá nouzi.
Příští týden bude teplejší než ten probíhající, poté se opět nepatrně ochladí. Taková jsou očekávání meteorologů, kteří připravili aktuální dlouhodobý výhled. Nejvíce srážek má pak spadnout na přelomu července a srpna.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.