Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Čištění uší vatovými tyčinkami se pro jedenadvacetiletou Skye van Rensburgovou z Winsfordu změnilo v šestiletou noční můru. Mladá matka zůstala po nešťastné manipulaci s tyčinkou prakticky hluchá na jedno ucho a trpěla nesnesitelnými bolestmi. Svým příběhem nyní varuje ostatní před běžnou hygienickou pomůckou, která může způsobit trvalé následky.
Jaroslav Dušek dnes patří mezi neodmyslitelné tváře kultovní komedie Pelíšky. Jako učitel Saša Mašlaň ve filmu exceluje, málokdo však ví, že herec na tuto roli kývl z jednoho velmi specifického důvodu. Lákala ho totiž závěrečná scéna, která měla být vrcholem celého snímku i jeho postavy. K jeho velkému zklamání ji však diváci nikdy nespatřili.
Horor na dovolené s dětmi zažila Ornella Koktová. Jednoho z potomků začaly trápit zdravotní potíže, které se na první pohled nejevily moc závažně. Lékaři ale přistoupili k léčbě, která známou influencerku dost překvapila.
Simona Krainová už nám mnohokrát dokázala, že nemá problém komukoliv oponovat. Tentokrát se dostala do křížku s Anetou Vignerovou, která se rozhodla vystoupit proti nejrůznějším estetickým úpravám, jako je například botox.
V Česku již zítra nastoupí další vlna tropických veder. Podle meteorologů se lidé musí připravit na vysoké teploty s možným vlivem na zdraví člověka, zvýší se také riziko vzniku a šíření požárů. Vyplývá to z úterní výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko během uplynulého víkendu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel výtvarník, bývalý šéf Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění Milan Knížák. Dobře se vědělo o jeho blízkém vztahu s jedním z bývalých prezidentů. Jak bude na Knížáka vzpomínat Václav Klaus?
Českou hudební scénu na konci července zasáhla další smutná zpráva. Ve věku 50 let zemřel Petr Slavík, zpěvák plzeňské skupiny Mash. Podle dostupných informací nepřežil vážnou dopravní nehodu, která se stala v sobotu na dálnici v sousedním Rakousku.
Anna Geislerová se před časem zúčastnila filmového natáčení v prostředí, kterému by se mnozí lidé raději vyhnuli obloukem. Sympatická herečka si však na nic nestěžuje, bylo jí podle vlastních slov moc dobře.
Trend ve vývoji počasí se po chladném minulém týdnu obrací. Meteorologové očekávají, že po většinu srpna bude panovat nadprůměrné teplo. Srážek bude spíše méně, než bývá zvykem. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Marek Eben se poprvé proslavil jako herec, ale dnes je více vnímán jako moderátor. V životě jednoho ze slavných kolegů má ještě úplně jinou roli. Kdo považuje Ebena za svého strážného anděla?
Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.