Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Do Česka míří další hvězda akčních filmů světového formátu. Ještě letos se fanoušci dočkají Dolpha Lundgrena, jenž se mimochodem proslavil jako představitel jednoho ze soupeřů legendárního filmového boxera Rockyho.
Poslední červencový den se už tradičně nesl i ve znamení oslav narozenin jednoho z našich nejslavnějších herců. Bolku Polívkovi je od pátku 77 let. Oslavu samozřejmě nevynechal. Kdo všechno mu pogratuloval?
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Řecku se ani letos v létě nevyhýbají ničivé požáry. Své o tom ví Petr Lexa, jenž za poměrně dramatických okolností opouštěl hotel, v němž byl ubytován během dovolené v Kefalonii. Zařízení se zřejmě po jeho odchodu ocitlo v plamenech.
Dominika Mesarošová může směle připravovat svatbu, ačkoliv ani její fanoušci přesně nevědí, kdo se má stát jejím manželem. Nápovědu jim však dala Agáta Hanychová, která byla a už není kamarádkou Mesarošové.
Irové se v pondělí začali loučit s nezaměnitelným písničkářem Glenem Hansardem, jenž měl fanoušky po celém světě a dokonce i mezi prominentními osobnostmi. Po tragické smrti muzikanta se ukázalo, že jeho písně má v oblibě i jeden ze žijících amerických prezidentů.
Letní prázdniny se o uplynulém víkendu přehouply do své druhé poloviny, přičemž nový týden přinesl další vlnu veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Ohnivé peklo ve Francii trápí i hollywoodské hvězdy, které tam vlastní honosná sídla. K domům Brada Pitta či George Clooneyho se podívali i čeští hasiči. Ti už několik dní pomáhají francouzským kolegům v boji s ničivým živlem.
Milan Knížák a Jiří Krampol se pohybovali každý v jiné sféře veřejného života, přesto měli něco společného. Prvně jmenovaný zemřel na den přesně rok poté, co odešel Krampol. Výtvarník a herec ale přišli do styku již mnohem dříve a přátelé se z nich zrovna nestali.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému.