Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké obavy zažila Michaela Ochotská jen krátce poté, co v závěru loňského roku porodila druhého potomka. Lékaři totiž u novorozené dcery odhalili problém, který bylo nutné řešit operativně. Bývalá moderátorka se až nyní rozhodla říct, jak to celé proběhlo.
V části Česka by se lidé měli připravit na sněhovou nadílku. Meteorologové totiž předpovídají v následujících hodinách srážky, které budou na většině území republiky dešťové. Místy ale může napadnout až osm centimetrů nového sněhu.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí cly. Tentokrát Kanadě, která podle jeho slov chce umožnit Číně import zboží a výrobků na americký trh. Vztahy mezi oběma severoamerickými státy se v posledních dnech opět vyhrotily.
Česko má sice značnou část posledního ryze lednového víkendu ještě před sebou, ale lidé už se mohou zajímat i o to, jak bude za týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo panovat relativně teplé zimní počasí.
Marek Eben oslavil před měsícem 68. narozeniny, takže už má spoustu životních zkušeností a vzpomínek. Vytáhl je z paměti ve chvíli, kdy se lidem snažil vysvětlit, proč se dnes mají mnohem lépe než před desítkami let.
Policie objasnila případ nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi před návštěvou Olomouckého kraje, kterou absolvoval během uplynulého pracovního týdne. Zadržela muže, jemuž teď hrozí roční trest odnětí svobody.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Rozhodnutí soudu ve sporu bývalých manželů Ondřeje Brzobohatého a Taťány Kuchařové není tak jednostranné, jak se zprvu mohlo zdát. Modelka má sice hudebníkovi zaplatit, ale omlouvat se bude i on. Pokud se tedy proti verdiktu neodvolá.
Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Fanoušci už několik dní vědí, že v očekávání je herečka a zpěvačka Bára Poláková. Jak reagovala na vzkazy od příznivců?