Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler, známá především svým chraplavým hlasem a hitem „Total Eclipse of the Heart“, bojuje v nemocnici v portugalském Algarve o život. Čtyřiasedmdesátiletá hvězda utrpěla srdeční zástavu v momentě, kdy se ji lékaři pokoušeli probudit z umělého spánku. Její stav zůstává kritický a zpěvačka je nadále hospitalizována na jednotce intenzivní péče.
Příběh Reginy „Reggie“ Hongové, které lékaři během těhotenství diagnostikovali rakovinu prsu, začal jako noční můra. Pětatřicetiletá žena byla v patnáctém týdnu těhotenství se svým druhým dítětem, když si na prsu všimla neobvyklé prohlubně. Vyšetření potvrdilo děsivou zprávu – čtyřcentimetrový nádor a zasaženou lymfatickou uzlinu. První prognóza, kterou od svého lékaře slyšela, byla zdrcující.
Meghan Markle má podle všeho nový plán, jak se po letech sporů a veřejné kritiky znovu vloudit do přízně britské královské rodiny. Podle dostupných informací webu Express by se mohla do Spojeného království vrátit už letos v létě, což by byla její první návštěva vlasti prince Harryho od roku 2022. Příležitostí má být zahájení ročního odpočtu do her Invictus Games, které se budou v roce 2027 konat v Birminghamu.
Simon Cowell, který byl léta známý jako nekompromisní kat talentových soutěží, se po dlouhé době rozhodl k nečekané upřímnosti. V podcastu Celebrity Trenches otevřeně přiznal, že se za své chování k Susan Boyle během jejího prvního castingu v soutěži Britain’s Got Talent v roce 2009 hluboce stydí. Podle jeho slov byla tehdejší porota k nenápadné Skotce povrchní, arogantní a nespravedlivá.
Jiřina Bohdalová byla na začátku května v jednom kole, protože měla půlkulaté 95. narozeniny. Pak se ale odmlčela, až si o ni někteří fanoušci mohli dělat strach. Zbytečně, protože legendární herečka zkrátka jen odpočívala, na což má ve svém úctyhodném věku nepochybně právo.
Petr Kolář vydává se skupinou Olympic singl s názvem Co je vůbec v nás. Společně natočili i klip, ve kterém účinkuje také Martin Dejdar.
Květen je sice posledním měsícem meteorologického jara před začátkem léta, ale počasí stále může místy i připomínat zimu. Na horách může během úterý napadnout až pět centimetrů sněhu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jana Adamcová se přesvědčila o tom, že mezi námi stále žijí dobří lidé, i když za dost zvláštních okolností. Do jejího auta totiž narazilo jiné. Co následovalo? Budete se divit, co všechno někdejší tvář televize Nova prozradila.
Veroniku Žilkovou bychom mohli označit za vzornou dceru, protože se i po odchodu obou rodičů řídí jejich radami, i když se někomu mohou zdát být směšné. Co herečce poradil její otec ve vztahu k mužům?
Laďka Něrgešová si připomněla okamžik, který jí před rokem obrátil život vzhůru nohama. Jde pochopitelně o moment, kdy se dozvěděla, jak vážný zdravotní problém má. Moderátorka je proto vděčná, že je nadále mezi námi.
Až do prvních dnů letošního června a tím pádem i meteorologického léta už vidí tuzemští meteorologové. V nadcházejícím období očekávají pozvolný růst teplot, které v závěru epizody vystoupají nad 20 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček neuspěl se snahou o návrat do čela jednoho z veřejnoprávních médií. Soud zamítl žalobu, kterou se Souček domáhal zneplatnění svého odvolání z funkce.