Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.
Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.
Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.
V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.