MZV: Aktivní kroky vůči ruskému majetku v ČR by vyvolaly reciproční reakci Ruska

Starosta Prahy 6 a poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) nedávno dopisem vyzval ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského, aby poskytl prostory ruské školy při ambasádě k výuce ukrajinským dětem, které kvůli ruské invazi musely opustit zemi. Škola je nyní po diplomatické roztržce Česka a Ruska kvůli kauze Vrbětice nevyužívaná.

Otázka ruských pozemků v ČR se řešila i v návaznosti na vrbětickou kauzu poté, co loni v dubnu vyšlo najevo podezření na zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Vedení Prahy tehdy vyzvalo vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, kterou zabralo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Praha ale podle červnové reakce ministerstva zahraničí nemůže od ruské ambasády část pozemku dostat zpět, Diplomatický servis jej totiž v roce 1972 převedl do trvalého bezplatného užívání tehdejšímu sovětskému velvyslanectví. Budovy na pozemku pak patří Ruské federaci, která je odkoupila. Rusko by muselo být ochotno o vrácení dobrovolně jednat.

Otázka využití ruských nemovitostí je podle dnešního vyjádření resortu dlouhodobým a složitým problémem. Česká strana považuje za rozhodující, že majitelem budov je ruská strana. Těžko si tak lze představit konkrétní využití budov bez aktivní vůle a přístupu Ruska.

"Zároveň upozorňujeme, že v případě jakýchkoliv aktivních kroků vůči ruskému majetku v ČR je nepochybné, že budou recipročně následovat bezprostřední kroky ruské strany vůči stávajícímu majetku ČR na území Ruské federace," uvedla Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva.

Nemovitosti jsou na základě mezivládních dohod z roku 1979 ve vlastnictví Ruské federace, pozemky jsou poskytnuty ruské straně do "trvalého a bezplatného užívání". "Při jakémkoliv úmyslu s ním nějak nakládat je tudíž třeba mít na zřeteli otázku jurisdikčních imunit Ruské federace a jejího majetku," dodal úřad.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.