Na jaře se podle Maďara otevře debata, zda budou ještě u covidu nutné izolace

"Pokud nás příroda nepřekvapí nějakou jinou variantou, která by změnila očekávaný vývoj, tak stejně jako už není povinná karanténa, tak je možné, že s výhledem na teplejší sezonní období nebude povinná ani izolace. Anebo bude významně zkrácená," uvedl. Ke covidu-19 by se pak podle něj přistupovalo jako k dalších respiračním nákazám, například chřipce. "Nakonec chřipka také může způsobit případy úmrtí," řekl.

V současné době trvá povinná izolace týden od pozitivního testu. Česko samotné si podle Maďara nemůže stanovit, že dál nebude po nakažených izolaci požadovat. Mohlo by to znamenat potíže třeba při cestování. "Naše lidi by to mezinárodně stigmatizovalo," dodal.

V současné době je podle údajů ministerstva zdravotnictví v ČR v pracovní dny pozitivně testováno zhruba 600 až 1400 osob. Data podle Maďara příliš nevypovídají o virové nákaze v populaci. "Pokud mladší nebo střední generace má příznaky, tak si maximálně udělá antigenní test a zůstane doma. Vezmou si dovolenou či nemocenskou, a neobjeví se tím pádem v oficiálních statistikách," uvedl.

Odborníci z dat o testech podle něj ale dokážou vyčíst dynamiku změn a trendy vývoje. Například v současné době to podle Maďara vypadá, že počty nových případů znovu porostou. Soudí tak z toho, že reprodukční číslo za sedm dní je vyšší než vypočítané ze 14 dní. Podle zprávy publikované ministerstvem je sedmidenní 0,95 a čtrnáctidenní 0,78.

Žádná nová výrazná protiepidemická opatření Maďar, který je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity, nepředpokládá a ani by je nedoporučil. "Pokud se zhorší epidemická situace, ta reakce číslo jedna může být zavedení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních pro personál a návštěvy," řekl novinářům.

Základní ochranné opatření je podle něj stále udržování dostatečné vzdálenosti od ostatních lidí. Pokud dodržet nejde, například v hromadné dopravě či ve vnitřních prostorách, pak ochrana dýchacích cest na dobrovolné bázi. Připomněl také důležitost větrání. "Kvůli energiím se bude méně větrat, ale z hlediska kontroly covidu-19 je to velmi špatně," doplnil. Tam, kde krátce a intenzivně větrat nemohou nebo nechtějí, například ve školách nebo ve společných kancelářích na pracovištích, doporučil čističky vzduchu.

Zásadní je podle něj stále očkování. "Může ochránit zdravotnický systém od zbytečných nákladů, protože prevence byla vždycky nejlevnější," řekl. Odborníci v současné době apelují na očkování proti covidu-19 i chřipce, mohou se podávat i najednou. Důležité je zejména u seniorů nebo chronicky nemocných, kterým nákazy mohou zhoršit jejich ostatní nemoci.

Zájem o vakcíny proti chřipce byl podle Maďara největší na podzim roku 2020, kdy ještě chyběla ochrana proti koronaviru, a to i přesto, že chřipkové vakcíny proti němu nechránily. Nadcházející chřipková sezona může být podle něj nejhorší od roku 2009, protože lidé nemají protilátky z posledních dvou let, kdy se virus chřipky prakticky nešířil.

Příští rok by mohly být dostupné společné vakcíny na chřipku a covid-19, bude se ale muset upravit technologie chřipkových očkovacích látek. "Musí se chřipková vakcína změnit na mRNA technologii z klasické, která se musí pěstovat na vajíčkách několik měsíců, aby jí byl dostatek," dodal.