V Římě se koná summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat prvního dne jednání, podle očekávání by však měla být hlavním bodem debata o klimatu. Účastníci se také chystají schválit dohodu o minimálním zdanění, upozornila agentura Reuters.
Premiér hostitelské země Mario Draghi v úvodním projevu apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
"Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti," řekl Draghi. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by do konce tohoto roku mělo být proti covidu-19 plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety, se podle něj jeví reálně. Problémem jsou ale drastické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi.
Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny naočkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. Ty jsou ale podle aktivistů nutné k tomu, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.
Většího pokroku má být dosaženo v otázce zdanění. Představitelé G20 mají schválit přelomovou dohodu o minimálním zdanění, která má zabránit velkým podnikům v převádění zisků do daňových rájů.
Mezi další body, které se budou na jednání řešit, jsou obavy z rostoucích cen energií a napjatých dodavatelských řetězců. Očekává se, že americký prezident Joe Biden vyzve producenty energií ze skupiny G20, kteří mají volnou kapacitu, zejména Rusko a Saúdskou Arábii, aby zvýšili produkci, a zajistili tak silnější oživení globální ekonomiky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a že do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. "Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme," uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6000 policistů a 500 vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu (HDP) podílejí více než 80 procenty, na celkové populaci 60 procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba 80 procenty.
Dva měsíce uplynuly v minulém týdnu od smrti Jiřího Krampola a kolem osoby populárního herce a baviče začalo být opět rušno. Objevily se informace o přípravě místa posledního odpočinku. K překvapení lidí z jeho okolí se našla i závěť.
Incidenty s drony u evropských letišť se během volebního pátku rozšířily i do Česka. Policie vpodvečer informovala o rozsáhlém bezpečnostním opatření na Letišti Václava Havla v Praze. Anonym měl varovat, že se do oblasti blíží bezpilotní stroje.
Tereza Kerndlová odhalila velkolepé plány na příští rok, kdy oslaví čtyřicítku. Fanoušci se konečně dočkají jejího velkého koncertu v Česku. Na pódiu by se s ní měli objevit i lidé, kteří se významně podíleli na jejím úspěchu.
Pavel Novotný se dnes po třech měsících v base opět podíval na svobodu. Podívat už se na něj mohli i jeho příznivci, protože bývalý starosta pražských Řeporyjí odhalil, jak po krátkém pobytu za mřížemi vypadá.
Ve 14. hodin se po celé České republice otevřely volební místnosti. Češi v nich zahájili výběr nového složení Poslanecké sněmovny. Hlasování je rozvrženo do dvou dnů, konkrétně na 3. a 4. října 2025. Dnes mají voliči možnost odevzdat svůj hlas až do desáté hodiny večerní. Zítra, v sobotu 4. října, pak budou volební místnosti přístupné od osmi do čtrnácti hodin. Hlasy se odevzdávají ve všech čtrnácti volebních krajích České republiky.
Napětí před sněmovními volbami, které začnou již za pár desítek minut, by se dalo krájet. Po hercích Zdeňku Svěrákovi či Petru Čtvrtníčkovi se rozhodl projevit i populární písničkář Honza Nedvěd. K překvapení části svých posluchačů vyjádřil podporu hlavnímu představiteli současné vládnoucí garnitury.
Předpověď větrného víkendu se potvrzuje. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před silným větrem, který místy hrozí během soboty a v noci na neděli. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Dnes mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková jako dcera s matkou krásný vztah. Vždy tomu tak ale nebylo. Influencerka otevřeně popsala období, kdy to s ní rodina neměla vůbec jednoduché.
V Česku už se za pár hodin otevřou volební místnosti a občané budou moci odevzdat hlas ve sněmovních volbách. Rozhodování voličů zdaleka nemusí končit u výběru příslušné strany. Přednostními hlasy je možné podpořit i konkrétního kandidáta.
Veronika Žilková už před svými fanoušky nijak netají, že po rozchodu s Josefem Holomáčem je opět zadaná. Nového partnera dokonce konečně ukázala světu na místě, kde je s příznivci v nejužším kontaktu.
Do Česka o víkendu dorazí silný vítr. Podle ČHMÚ.cz by mohl v nárazech dosahovat až 55 km/h.
Podle nové zprávy o zákazu knih v amerických školách je hororový spisovatel Stephen King autorem, jehož díla jsou nejčastěji cenzurována. Během školního roku 2024–2025 zaznamenala organizace PEN America více než 6 800 případů, kdy byly knihy dočasně nebo trvale staženy z oběhu. Ačkoli je toto číslo nižší než 10 000 případů v předchozím školním roce, stále výrazně převyšuje úroveň z doby před několika lety, kdy PEN America necítila potřebu takové zprávy sestavovat.