V Římě se koná summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat prvního dne jednání, podle očekávání by však měla být hlavním bodem debata o klimatu. Účastníci se také chystají schválit dohodu o minimálním zdanění, upozornila agentura Reuters.
Premiér hostitelské země Mario Draghi v úvodním projevu apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
"Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti," řekl Draghi. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by do konce tohoto roku mělo být proti covidu-19 plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety, se podle něj jeví reálně. Problémem jsou ale drastické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi.
Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny naočkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. Ty jsou ale podle aktivistů nutné k tomu, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.
Většího pokroku má být dosaženo v otázce zdanění. Představitelé G20 mají schválit přelomovou dohodu o minimálním zdanění, která má zabránit velkým podnikům v převádění zisků do daňových rájů.
Mezi další body, které se budou na jednání řešit, jsou obavy z rostoucích cen energií a napjatých dodavatelských řetězců. Očekává se, že americký prezident Joe Biden vyzve producenty energií ze skupiny G20, kteří mají volnou kapacitu, zejména Rusko a Saúdskou Arábii, aby zvýšili produkci, a zajistili tak silnější oživení globální ekonomiky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a že do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. "Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme," uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6000 policistů a 500 vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu (HDP) podílejí více než 80 procenty, na celkové populaci 60 procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba 80 procenty.
Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že není prokázáno, že za výbuchy ve Vrběticích jsou zodpovědní Rusové. Fiala se stal terčem kritiky přímo ve vysílání a posléze i na sociálních sítích, kde se do něj opřel například expremiér Petr Fiala (ODS).
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Silné mrazy v Česku ještě rozhodně nepolevily. Meteorologové v pondělí aktualizovali výstrahu, podle které budou i během následujících nocí klesat teploty až pod -12 °C. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Českou náboženskou obec zasáhla v úvodních dnech nového kalendářního roku smutná zpráva. Zemřel kněz a někdejší rozhlasový redaktor Miloslav Fiala, jehož před několika lety vyznamenal prezident. Fialovi bylo 97 let.
Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje vraždu ženy středního věku na Strakonicku. Úspěšné bylo pátrání po chybějící části těla oběti. Kriminalisté se zatím nezmínili o podezřelém, avšak uvedli, že nikomu nehrozí další nebezpečí.
Velké věci se loni děly i v osobním životě Veroniky Žilkové. I když v jeden okamžik říkala, že už po svém boku žádného chlapa nechce, nakonec se dala dohromady se scénáristou Ivanem Hubačem. Nyní si tohle rozhodnutí pochvaluje.
Britská zpěvačka Jesy Nelson, bývalá členka dívčí skupiny Little Mix, šokovala své příznivce bolestivou zprávou. Její osmiměsíční dcery, dvojčata Ocean Jade a Story Monroe, trpí vzácným a velmi vážným genetickým onemocněním – spinální svalovou atrofií (SMA) prvního typu. Tato diagnóza znamená, že holčičky přicházejí o svalovou hmotu a podle lékařů existuje vysoké riziko, že nikdy nebudou moci chodit.
Česko se připravuje na první vlnu extrémních mrazů letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal oficiální výstrahu před silným mrazem, která vstupuje v platnost v noci na pondělí 5. ledna 2026 a potrvá minimálně do čtvrtečního rána 8. ledna.
Francouzská i světová kultura se na sklonku roku rozloučila s jednou ze svých největších ikon. Brigitte Bardot zemřela v neděli 28. prosince 2025 ve věku 91 let. Herečka, která v 50. a 60. letech minulého století redefinovala pojetí ženské svobody a sexuality, odešla pokojně ve své milované vile La Madrague v Saint-Tropez. Její úmrtí oznámila Nadace Brigitte Bardotové, které zasvětila druhou polovinu svého života.
Vévodkyně Meghan by podle královských expertů mohla brzy přehodnotit svůj odmítavý postoj k návštěvám Velké Británie. Hlavním důvodem je aktuální posun v otázce bezpečnosti prince Harryho, která byla dosud největším trnem v oku manželského páru. Podle autora královských biografií Duncana Larcomba byla chybějící ochrana pro Meghan spíše „vhodnou výmluvou“, proč se britským ostrovům vyhýbat, což by se nyní mohlo změnit.
Houslista Brian King Joseph, známý jako finalista soutěže „Amerika má talent“, rozvířil vody showbyznysu žalobou na hollywoodskou hvězdu Willa Smitha (57). Ještě před samotným podáním žaloby sdílel pětatřicetiletý hudebník na sociálních sítích tajuplný vzkaz, ve kterém naznačil, že se během spolupráce s jednou z největších ikon průmyslu „staly určité věci“. Joseph ve videu uvedl, že byl původně nadšený z příležitosti vystupovat na velkém světovém turné, ale realita se brzy změnila v noční můru.
Vztahy prince Harryho a Meghan Markle s jejich nejbližšími spolupracovníky se opět ocitly pod drobnohledem. Během krátké doby oznámili odchod dva klíčoví lidé z jejich týmu, což u královských expertů vyvolalo vlnu spekulací. Podle odbornice Jennie Bond působí reakce vévodů na tyto ztráty nezvykle „chladně“, což nahrává dohadům o narušených profesionálních vazbách uvnitř jejich kalifornského sídla.