Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard

Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší. Rušení poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí. Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Rušit se nebudou pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta, definovaná dostupnost poštovních služeb se ale zvýší z dvou na tři kilometry.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová. Státní podnik by měl podle Rakušana prostřednictvím moderních poboček umožňovat vstup občanů do digitálního světa a zajišťovat tak i na venkově velkou část agendy státu bez nutnosti cestovat například do většího města.

Pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozila insolvence. "My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat jí do kondice a díky těmto krokům nebude pošta muset odcházet z obcí, kde je jen jedna pobočka," uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Pošta má podle Fialy dva problémy, jedním je ztráta ze služeb objednávaných státem v předchozích letech, kterou minulé vlády neřešily, a druhým je kvalita služeb.

Rakušan doplnil, že podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají také výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard Kč.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.