Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je nejhorší za posledních 40 let

V pondělí vyslala čínská armáda k jihozápadnímu tchajwanskému pobřeží 56 strojů, čímž překonala svůj dosavadní rekord. Během čtyř po sobě jdoucích dnů od pátku minulého týdne uskutečnila 149 takových letů. Tchaj-wan reagoval nasazením svých letadel.

"Situace je nejzávažnější za posledních 40 let, kdy jsem nastoupil do armády," citovala tchajwanského ministra obrany agentura AP. Přestože čínské stroje nedorazily až přímo k Tchaj-wanu, Čch'u podle stanice BBC upozornil, že za této situace hrozí nebezpečí nechtěného použití zbraně. Zároveň varoval, že Čína by mohla být do roku 2025 schopná uskutečnit invazi na ostrov.

Před tímto nebezpečím varovala také tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. "Pokud by Tchaj-wan padl, mělo by to katastrofické důsledky pro mír v regionu," napsala v článku, který byl zveřejněn v úterý v magazínu Foreign Affairs.

Čína hrozí Tchaj-wanu vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

USA označily nedávné čínské manévry za riskantní a uvedly, že narušují stabilitu regionu. Čína reagovala slovy, že USA se dopouštějí provokací, když prodávají Tchaj-wanu zbraně a vysílají své lodě do Tchajwanské úžiny. Americký prezident Joe Biden tento týden podle agentury Reuters sdělil, že o napětí kolem Tchaj-wanu hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, s nímž se shodl na nutnosti dodržovat stávají dohody ohledně tohoto sporného ostrova. Na pozadí napětí v diplomatických vztazích kvůli Tchaj-wanu se dnes v Curychu sešli Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'.