Napětí v OSN. Mongolsko totiž nezatklo Putina, i když podle smluv mělo

Na Putina byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými na Ukrajině. Mongolsko, které uznává jurisdikci tohoto soudu, by za normálních okolností mělo Putina zatknout a vydat.

„Země, které podepisují mezinárodní smlouvy, mají vůči těmto smlouvám určité závazky,“ uvedl Dujarric v reakci na dotaz ohledně Putinovy návštěvy, aniž by se k ní konkrétně vyjádřil, píše DPA.

Odborníci považovali možnost zatčení šéfa Kremlu za nepravděpodobnou vzhledem k hospodářské závislosti Mongolska na Rusku a sousední Číně. Mongolsko také nereagovalo na výzvy Ukrajiny k zatčení Putina.

Estonsko a Litva, které patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny ve válce proti Rusku, také ostře kritizovaly Mongolsko za přijetí ruského prezidenta Putina, a to i přes existující mezinárodní zatykač.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že "rozhodnutí mongolské vlády rozvinout červený koberec pro Putina místo jeho zatčení vážně podkopává autoritu ICC a celého mezinárodního právního systému." Dodal také, že "Mongolsko mělo jedinečnou příležitost přispět ke konci války na Ukrajině," ale tuto šanci promarnilo.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil mongolské rozhodnutí ignorovat zatykač ICC na Putina za nepřijatelné. Uvedl to web LRT.

"Toto je další příklad oslabování systému založeného na mezinárodním právu," uvedl Landsbergis a dodal, že Litva již svou nespokojenost vyjádřila mongolské vládě.

Ministr Landsbergis také uvedl, že severské a pobaltské státy koordinují společné prohlášení v rámci Evropské unie na toto téma. "Tlak veřejnosti a mezinárodního společenství je jediným způsobem, jak tuto situaci napravit," dodal.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v březnu loňského roku mezinárodní zatykač na Putina a ruskou ombudsmanku pro práva dětí Marii Lvovovou-Belovovou, protože existují důkazy, že jsou odpovědní za nelegální deportace obyvatel, včetně dětí, z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska. Tento čin je považován za válečný zločin. Zatykač znamená, že Putin by měl být zatčen v jakékoli zemi, která uznává rozhodnutí ICC.

Jihoafrická republika v roce 2023 odmítla zatknout Putina, který se měl zúčastnit summitu států BRICS. Putin nakonec na setkání nejel a zastupoval ho ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Mongolsko se stalo první zemí uznávající jurisdikci ICC, kterou Putin po invazi na Ukrajinu navštívil. Jako signatář Římského statutu, na jehož základě byl ICC založen, by se Mongolsko mělo řídit zatykačem ICC. Kreml však už v pátek prohlásil, že se během Putinovy návštěvy neobává jeho zatčení.

Ukrajina reagovala na Putinovu cestu do Mongolska velmi kriticky a varovala tamní vládu, že tím, že neprovedla zatykač ICC, přebírá část odpovědnosti za válečné zločiny ruského prezidenta.

Více než 50 Rusů žijících v exilu podepsalo otevřený dopis, ve kterém vyzvali mongolskou vládu k zadržení Putina. Mezi signatáři je i bývalý vězeň, politik a publicista Vladimir Kara-Murza, který byl propuštěn z vězení v rámci nedávné největší výměny vězňů mezi Východem a Západem od dob studené války.

Tato návštěva byla první od vydání zatykače, kterou Putin uskutečnil do země, jež je členem ICC. Podle Římského statutu, na jehož základě ICC funguje, jsou členské státy povinny jednat na základě vydaného zatykače, pokud se hledaná osoba nachází na jejich území. ICC však nemá žádný mechanismus k vynucení těchto povinností.